SLOKA 28
yat sāmānya-viśeṣābhyām
upalabhyeta sa bhramaḥ
anyonyāpāśrayāt sarvam
ādy-antavad avastu yat
yat — cokoliv; sāmānya — z hlediska obecné příčiny; viśeṣābhyām — a konkrétního výtvoru; upalabhyeta — je vnímáno; saḥ — toto; bhramaḥ — je klam; anyonya — vzájemné; apāśrayāt — kvůli závislosti; sarvam — vše; ādi-anta-vat — podléhající začátku a konci; avastu — neskutečné; yat — jež.
Vše, co je zakoušeno z hlediska obecné příčiny a konkrétního následku, musí být klam, protože tyto příčiny a následky existují pouze ve vzájemném relativním vztahu. Vše, co má začátek a konec, je neskutečné.
Povahu hmotné příčiny nelze vnímat bez vnímání následku. Hořlavou povahu ohnĕ například nelze vnímat bez pozorování následku ohnĕ, jako je hořící předmĕt nebo popel. Nelze také pochopit vodní schopnost smáčet bez pozorování látky nebo papíru nasáklého vodou. Organizační schopnost človĕka nelze poznat bez pozorování výsledku jeho dynamické práce, čili solidní organizace. Nejenže tedy následky závisejí na svých příčinách, ale vnímání příčiny také závisí na vnímání následku. Obojí je proto definováno relativnĕ a obojí má začátek i konec. Závĕrem je, že všechny tyto hmotné příčiny a následky jsou ve své podstatĕ dočasné a relativní, a následnĕ klamné.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nemá počátek ani konec, i když je příčinou všech příčin. Není proto ani hmotný, ani klamný. Majestát a energie Pána Kṛṣṇy jsou absolutní realita nad vzájemnou závislostí hmotné příčiny a následku.