SLOKA 45
sattvaṁ rajas tama itīśa tavātma-bandho
māyā-mayāḥ sthiti-layodaya-hetavo ’sya
līlā dhṛtā yad api sattva-mayī praśāntyai
nānye nṛṇāṁ vyasana-moha-bhiyaś ca yābhyām
sattvam — dobro; rajaḥ — vášeň; tamaḥ — nevĕdomost; iti — takto pojmenovaných kvalit přírody; īśa — ó Pane; tava — Tvých; ātma-bandho — ó nejvĕtší příteli duše; māyā-mayāḥ — vytvořených Tvou osobní energií; sthiti-laya-udaya — udržování, zničení a stvoření; hetavaḥ — příčiny; asya — tohoto vesmíru; līlāḥ — jako zábavy; dhṛtāḥ — přijaté; yat api — i když; sattva-mayī — to, co je v kvalitĕ dobra; praśāntyai — pro osvobození; na — ne; anye — zbylé dvĕ; nṛṇām — pro osoby; vyasana — nebezpečí; moha — zmatení; bhiyaḥ — a strach; ca — také; yābhyām — z nichž.
Ó můj Pane, ó nejvĕtší příteli podmínĕné duše, pro stvoření, udržování a zničení tohoto svĕta přijímáš kvality dobra, vášnĕ a nevĕdomosti, ze kterých se skládá Tvoje klamná energie, ale pro osvobození živých bytostí používáš zvláštĕ kvalitu dobra. Ty zbylé dvĕ jim přinášejí pouze utrpení, klam a strach.
Slova līlā dhṛtāḥ naznačují, že tvoření Pána Brahmy, ničení Pána Śivy a udržování Pána Viṣṇua jsou zábavy Absolutní Pravdy, Pána Kṛṣṇy. Pouze Pán Viṣṇu však může nakonec udĕlit osvobození ze spárů hmotného klamu, jak naznačují slova sattva-mayī praśāntyai.
Naše činnosti pod vlivem vášnĕ a nevĕdomosti způsobují velké utrpení, klam a strach nám i ostatním, a proto bychom se jich mĕli vzdát. Každý by mĕl spočinout v kvalitĕ dobra a klidnĕ žít na duchovní úrovni. Podstatou dobra je zříci se ve všech svých činnostech sobeckých zájmů a tak celou svou existenci zasvĕtit Nejvyšší bytosti, Pánu Kṛṣṇovi, který je zdrojem naší existence.