SLOKA 26
tad-darśanād vīta-pariśramo mudā
protphulla-hṛt-padma-vilocanāmbujaḥ
prahṛṣṭa-romādbhuta-bhāva-śaṅkitaḥ
praṣṭuṁ puras taṁ prasasāra bālakam
tat-darśanāt — pohledem na to dítĕ; vīta — byla rozptýlena; pariśramaḥ — jeho únava; mudā — z radosti; protphulla — doširoka rozprostřel; hṛt-padma — lotos svého srdce; vilocana-ambujaḥ — a jeho lotosové oči; prahṛṣṭa — ježily se; romā — chlupy na tĕle; adbhuta-bhāva — ohlednĕ totožnosti této úžasné podoby; śaṅkitaḥ — zmaten; praṣṭum — aby se zeptal; puraḥ — před; tam — Nĕho; prasasāra — přiblížil se; bālakam — k dítĕti.
Pohled na dítĕ Mārkaṇḍeyu zbavil veškeré únavy. Ve skutečnosti byl tak blažený, že lotos jeho srdce a jeho lotosové oči plnĕ rozkvetly a zježily se mu chlupy na tĕle. Protože si nebyl jistý, kdo toto úžasné nemluvnĕ je, přiblížil se k Nĕmu.
Mārkaṇḍeya se chtĕl dítĕte zeptat, kdo je, proto se k Nĕmu přiblížil.