SLOKA 16
svayaṁ dhanur dvāri nidhāya māyāṁ
bhrātuḥ puro marmasu tāḍito ’pi
sa ittham atyulbaṇa-karṇa-bāṇair
gata-vyatho ’yād uru mānayānaḥ
svayam—on sám; dhanuḥ dvāri—luk o dveře; nidhāya—opřel; māyām—vnější příroda; bhrātuḥ—bratrův; puraḥ—z paláce; marmasu — v hloubi srdce; tāḍitaḥ—dotčen; api—přestože; saḥ—on (Vidura); ittham—takto; ati-ulbaṇa—krutě; karṇa—ucho; bāṇaiḥ—šípy; gata-vyathaḥ — aniž by litoval; ayāt—vzrušený; uru—veliký; māna-yānaḥ—takto uvažující.
Takto zasažen šípy skrze uši do hloubi srdce, Vidura opřel svůj luk o dveře a opustil bratrův palác. Ničeho nelitoval, neboť pokládal působení vnější energie za svrchované.
Čistý oddaný Pána není nikdy znepokojen, když před ním Pánova vnější energie vytvoří nějakou nepříjemnou situaci. V Bhagavad-gītě (3.27) je řečeno:
prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate
Podmíněná duše je pohroužená do hmotné existence pod vlivem různých kvalit vnější energie. Jelikož je ovlivněna falešným egem, myslí si, že vše vykonává ona sama. Vnější energie Pána, hmotná příroda, je plně pod vládou Nejvyššího Pána a podmíněná duše je zcela sevřena vnější energií. Podmíněná duše je proto zcela ovládána Pánovými zákony. Působením iluze se však domnívá, že je ve svých činnostech nezávislá. Duryodhana jednal pod tímto vlivem vnější přírody, která ho nakonec zničí. Nedokázal přijmout Vidurovu rozumnou radu, ale naopak urazil tuto velkou duši, která byla příznivě nakloněna celé rodině. Vidura tomu rozuměl, protože byl čistý oddaný Pána. Přestože byl Duryodhanovými slovy velice hrubě uražen, viděl, že pod vlivem vnější energie, māyi, Duryodhana spěje k vlastní záhubě. Pokládal proto působení vnější energie za svrchované, i když zároveň viděl, jak mu v této konkrétní situaci pomáhá vnitřní energie Pána. Oddaný je vždy v náladě odříkání, protože ho světská lákadla nemohou uspokojit. Viduru nikdy nepřitahoval královský palác jeho bratra. Byl vždy připraven z tohoto místa odejít a zcela se odevzdat transcendentální láskyplné službě Pánu. Nyní dostal milostí Duryodhany příležitost, a místo aby litoval silných slov urážky, v duchu svému synovci poděkoval, protože mu to dávalo možnost žít o samotě na svatém místě a zaměstnat se plně oddannou službou Pánu. Slovo gata-vyathaḥ (“aniž by něčeho litoval”) je zde důležité, jelikož Vidura byl oproštěn od těžkostí, které souží každého člověka zapleteného v hmotných činnostech. Usoudil proto, že nebylo třeba bránit bratra lukem, neboť ho stejně čekala záhuba. Opustil tedy palác dříve, než Duryodhana mohl začít jednat. Māyā, svrchovaná energie Pána, zde působila uvnitř i vně.