SLOKA 27
kaccit kurūṇāṁ paramaḥ suhṛn no
bhāmaḥ sa āste sukham aṅga śauriḥ
yo vai svasṝṇāṁ pitṛvad dadāti
varān vadānyo vara-tarpaṇena
kaccit—zdali; kurūṇām—Kuruovců; paramaḥ—největší; suhṛt—příznivec; naḥ—náš; bhāmaḥ—švagr; saḥ—on; āste—je; sukham—šťastný; aṅga—ó Uddhavo; śauriḥ—Vasudeva; yaḥ—ten, který; vai—jistě; svasṝṇām—sester; pitṛ-vat—jako otec; dadāti—dává; varān—všechny vytoužené věci; vadānyaḥ—velkorysý; vara—manželka; tarpaṇena—uspokojením.
(Prosím, řekni mi,) zdali se daří dobře nejlepšímu příteli Kuruovců, našemu švagrovi Vasudevovi. Je nesmírně velkorysý. Ke svým sestrám se chová jako otec a vždy dokáže uspokojit svoje manželky.
Vasudeva, otec Pána Kṛṣṇy, měl šestnáct manželek a jedna z nich, jménem Pauravī nebo Rohiṇī, matka Baladeva, byla sestrou Vidury. Vasudeva byl tedy manželem Vidurovy sestry, a byli tudíž švagři. Vasudevova sestra Kuntī byla manželkou Pāṇḍua, Vidurova staršího bratra, a také v tomto smyslu byl Vasudeva švagrem Vidury. Kuntī byla mladší než Vasudeva a povinností staršího bratra bylo chovat se k mladším sestrám jako k dcerám. Kdykoliv Kuntī něco potřebovala, Vasudeva jí to z velké lásky k ní, jako své mladší sestře, velkoryse zajistil. Vasudeva nikdy nedopustil, aby jeho manželky byly nespokojené, a zároveň opatřoval všechny potřebné věci své sestře. Kuntī věnoval zvláštní pozornost, protože v mladém věku ovdověla. Když se Vidura tázal, jak se Vasudevovi daří, vzpomínal přitom na všechny jeho vlastnosti a rodinné vztahy.