SLOKA 12
viśvaṁ vai brahma-tan-mātraṁ
saṁsthitaṁ viṣṇu-māyayā
īśvareṇa paricchinnaṁ
kālenāvyakta-mūrtinā
viśvam—hmotný svět; vai—jistě; brahma—Nejvyšší; tat-mātram—stejný jako; saṁsthitam—umístěný; viṣṇu-māyayā—energií Viṣṇua; īśvareṇa—Osobností Božství; paricchinnam—oddělený; kālena—věčným časem; avyakta—neprojevený; mūrtinā—takovou podobou.
Tento vesmírný projev je oddělený od Nejvyššího Pána jako hmotná energie prostřednictvím kāly, který je neprojevenou, neosobní podobou Pána. Je objektivním projevem Pána a spadá pod vliv téže hmotné energie Viṣṇua.
Jak již dříve řekl Nārada Vyāsadevovi (Bhāg. 1.5.20): idaṁ hi viśvaṁ bhagavān ivetaraḥ — tento projevený svět je tatáž Osobnost Božství, ale vypadá jako něco jiného, něco mimo Pána. Vypadá tak proto, že ho od Pána odděluje kāla. Je to jako na magnetofonu nahraný hlas člověka, který je nyní od svého hlasu oddělen. Stejně jako je nahrávka zachycena na magnetofonovém pásku, celý vesmírný projev spočívá na hmotné energii a vypadá jakoby oddělen kālou. Hmotný projev je tedy objektivním projevem Nejvyššího Pána a předvádí Jeho neosobní podobu, kterou tolik uctívají neosobní filozofové.