SLOKA 17
eṣa te ’haṁ vidhāsyāmi
priyaṁ bhīru yad icchasi
tasyāḥ kāmaṁ na kaḥ kuryāt
siddhis traivargikī yataḥ
eṣaḥ—tuto; te—tvoji žádost; aham—já; vidhāsyāmi—vyplním; priyam—velice drahá; bhīru—má nebohá ženo; yat—co; icchasi—si přeješ; tasyāḥ—její; kāmam—touhy; na—ne; kaḥ—kdo; kuryāt—učiní; siddhiḥ—dokonalost vedoucí k osvobození; traivargikī—tři; yataḥ—od níž.
Má nebohá ženo, ihned ti splním každou touhu, která ti je drahá, protože kdo jiný než ty je zdrojem tří dokonalostí vedoucích k osvobození?
Tři dokonalosti vedoucí k osvobození jsou náboženství, hospodářský rozvoj a smyslový požitek. Manželka se považuje za zdroj osvobození podmíněné duše, protože svému manželi slouží tak, aby dosáhl konečného osvobození. Podmíněná hmotná existence se zakládá na smyslovém požitku, a pokud má někdo to štěstí, že má dobrou manželku, dostane se mu od ní pomoci ve všech ohledech. Je-li člověk ve svém podmíněném životě zneklidňován, zaplétá se více a více do hmotného znečištění. Věrná manželka má pomáhat svému manželovi v naplňování všech hmotných tužeb, aby se mohl v klidu věnovat duchovním činnostem, jimiž dosáhne dokonalosti života. Jakmile ovšem manžel dělá duchovní pokrok, manželce nepochybně připadne z jeho činností podíl, a oba tak získají na duchovní dokonalosti. Je proto velice důležité, aby byli chlapci i děvčata vychováváni k plnění duchovních povinností, aby si později mohli navzájem pomáhat ke společnému prospěchu. Přípravou pro chlapce je brahmacarya a přípravou pro dívku je cudnost. Věrná manželka a duchovně připravený brahmacārī jsou ideální dvojicí pro naplňování smyslu lidského života.