SLOKA 24
etasyāṁ sādhvi sandhyāyāṁ
bhagavān bhūta-bhāvanaḥ
parīto bhūta-parṣadbhir
vṛṣeṇāṭati bhūtarāṭ
etasyām—v tuto dobu; sādhvi—ó počestná ženo; sandhyāyām—na přelomu dne a noci (večer); bhagavān—Osobnost Boha; bhūta-bhāvanaḥ—zastánce duchů; parītaḥ—obklopen; bhūta-parṣadbhiḥ—společností duchů; vṛṣeṇa—na hřbetě svého býka; aṭati—cestuje; bhūta-rāṭ—král duchů.
Pán Śiva, král duchů, cestuje v tuto dobu na hřbetě svého býka v doprovodu mnoha duchů, o něž se stará.
Pán Śiva neboli Rudra je králem duchů. Osoby na úrovni duchů uctívají Pána Śivu, aby je postupně vedl na cestu seberealizace. Māyāvādští filozofové většinou uctívají Pána Śivu a Śrīpāda Śaṅkarācārya je pokládán za jeho inkarnaci, ve které Pán Śiva kázal bezbožnost pro māyāvādské filozofy. Duchové ztrácejí nárok na hrubohmotné tělo kvůli svým ohavným hříšným činnostem, příkladně sebevraždám. Sebevražda je posledním útočištěm lidí, kteří jsou jako duchové v lidské společnosti, a může být buď hmotná, nebo duchovní. Hmotná sebevražda vede ke ztrátě hrubohmotného těla a duchovní sebevražda znamená ztrátu individuální totožnosti. Māyāvādští filozofové si přejí ztratit svoji individualitu a splynout s neosobní duchovní existencí brahmajyoti. Pán Śiva je k duchům velice laskavý a stará se, aby dostali hrubohmotná těla, přestože na ně nemají nárok. Vkládá je do lůna ženám, které mají pohlavní styk bez ohledu na omezení platná pro dobu a okolnosti. Kaśyapa chtěl upozornit Diti na tuto skutečnost, aby svolila, že chvíli počká.