SLOKA 24
ye ’bhyarthitām api ca no nṛ-gatiṁ prapannā
jñānaṁ ca tattva-viṣayaṁ saha-dharmaṁ yatra
nārādhanaṁ bhagavato vitaranty amuṣya
sammohitā vitatayā bata māyayā te
ye—tyto osoby; abhyarthitām—vytoužené; api—jistě; ca—a; naḥ — námi (Brahmou a dalšími polobohy); nṛ-gatim—lidské životní podoby; prapannāḥ—dosáhly; jñānam—poznání; ca—a; tattva-viṣayam—téma Absolutní Pravdy; saha-dharmam—společně s náboženskými principy; yatra—kde; na—ne; ārādhanam—uctívání; bhagavataḥ—Nejvyšší Osobnosti Božství; vitaranti—vykonávají; amuṣya—Nejvyššího Pána; sammohitāḥ—jsou zmateni; vitatayā—všeprostupující; bata—běda; māyayā—vlivem iluzorní energie; te—oni.
Pán Brahmā řekl: Moji milí polobozi, lidská životní podoba je tak důležitá, že po ní toužíme i my, neboť umožňuje dosáhout dokonalosti náboženství a získat plné poznání. Pokud živá bytost v lidské podobě nechápe Nejvyšší Osobnost Božství a Pánovo sídlo, znamená to, že je velice zmatena vlivem vnější energie.
Brahmājī zde velice pádně odsuzuje postavení člověka, který se nezajímá o Osobnost Božství a Pánovo transcendentální sídlo, Vaikuṇṭhu. Lidskou životní podobu by chtěl mít i Brahmājī. Brahmā a další polobozi mají mnohem lepší hmotná těla nežli člověk, ale přesto si všichni polobozi včetně Brahmy přejí získat lidskou životní podobu, protože ta je zvláště určena k tomu, aby živá bytost mohla získat transcendentální poznání a dosáhnout dokonalosti náboženství. Není možné vrátit se k Bohu v jednom životě, ale v lidské podobě může živá bytost alespoň pochopit smysl života a začít rozvíjet vědomí Kṛṣṇy. Je řečeno, že lidské tělo představuje velký dar, protože je nejvhodnější lodí pro překonání oceánu nevědomosti. Duchovní mistr je jejím nejzkušenějším kapitánem a informace z písem jsou přirovnány k příznivému větru. Člověk, který ve svém současném životě nevyužívá všech těchto možností, jedná jako sebevrah. Ten, kdo v lidské životní podobě nezačne vyvíjet vědomí Kṛṣṇy, ztrácí svůj život vlivem iluzorní energie. Brahmā takového člověka lituje.