SLOKA 17
brahmaṇyasya paraṁ daivaṁ
brāhmaṇāḥ kila te prabho
viprāṇāṁ deva-devānāṁ
bhagavān ātma-daivatam
brahmaṇyasya—nejvyššího vůdce bráhmanské kultury; param—nejvyšší; daivam—postavení; brāhmaṇāḥ—brāhmaṇové; kila—pro poučení ostatních; te—Tvoje; prabho—ó Pane; viprāṇām—brāhmaṇů; deva-devānām—předmět uctívání polobohů; bhagavān—Nejvyšší Osobnost Božství; ātma—duše; daivatam—uctívané Božstvo.
Ó Pane, jsi nejvyšší vůdce bráhmanské kultury. Pokládáš postavení brāhmaṇů za nejvyšší, abys poučil ostatní. Ve skutečnosti jsi Ty nejvyšší uctívané Božstvo, a to nejen brāhmaṇů, ale i polobohů.
V Brahma-saṁhitě je jasně řečeno, že Nejvyšší Osobnost Božství je příčina všech příčin. Existuje samozřejmě mnoho polobohů a nejdůležitější z nich jsou Brahmā a Śiva. Pán Viṣṇu je Pánem Brahmy i Śivy, nemluvě o brāhmaṇech v tomto hmotném světě. Jak je uvedeno v Bhagavad-gītě, Nejvyšší Pán se staví velice příznivě ke všem činnostem vykonávaným v souladu s bráhmanskou kulturou, která se zakládá na ovládání smyslů a mysli, čistotě, snášenlivosti, víře v písma a praktickém a teoretickém poznání. Pán je Nadduší všech. V Bhagavad-gītě je řečeno, že Pán je zdrojem všech emanací — je tedy i zdrojem Brahmy a Śivy.