SLOKA 16
tāv ādi-daityau sahasā
vyajyamānātma-pauruṣau
vavṛdhāte ’śma-sāreṇa
kāyenādri-patī iva
tau—tito dva; ādi-daityau—démoni na počátku stvoření; sahasā — rychle; vyajyamāna—projevené; ātma—vlastní; pauruṣau—udatnost; vavṛdhāte—vyrostli; aśma-sāreṇa—jako ze železa; kāyena—s těly; adri-patī—dvě velké hory; iva—jako.
Tito dva démoni, kteří se narodili v dávných dobách, začali brzy vyvíjet neobvyklé tělesné rysy — jejich postavy byly jako ze železa a nabývaly rozměrů dvou velkých hor.
Na světě žijí dva druhy lidí — jedni se nazývají démoni a druzí se nazývají polobozi. Polobozi se starají o duchovní povznesení lidské společnosti, zatímco démoni se starají o tělesný a hmotný rozvoj. Oba démoni narození z lůna Diti pečovali o svá těla, aby byla silná jako ocelové konstrukce, a byli tak vysocí, že to vypadalo, jako kdyby se dotýkali vnějšího prostoru. Měli na sobě mnoho drahocenných ozdob a mysleli si, že to představuje úspěch v životě. Původní plán byl, aby se Jaya a Vijaya, dva vrátní z Vaikuṇṭhy, narodili v tomto hmotném světě, kde měli na základě kletby mudrců hrát roli bytostí neustále rozhněvaných na Nejvyšší Osobnost Božství. Jejich démonský hněv měl takovou podobu, že nebrali v úvahu Nejvyšší Osobnost Božství a zajímali se pouze o vlastní tělesné pohodlí a zlepšování své hmotné situace.