SLOKA 6
śanakair bhagaval-lokān
nṛlokaṁ punar āgataḥ
vimṛjya netre viduraṁ
prītyāhoddhava utsmayan
śanakaiḥ—postupně; bhagavat—Pán; lokāt—ze sídla; nṛlokam—planeta lidí; punaḥ āgataḥ—znovu přicházející; vimṛjya—utírající si; netre — oči; viduram—Vidurovi; prītyā—s láskou; āha—řekl; uddhavaḥ—Uddhava; utsmayan—všemi těmito vzpomínkami.
Velký oddaný Uddhava se brzy vrátil z Pánova sídla zpět na úroveň lidí. Utíraje si oči, probudil ve své paměti vzpomínky na minulost a příjemně promluvil k Vidurovi.
Když byl Uddhava plně pohroužen do transcendentální extáze lásky k Bohu, zcela zapomněl na vše kolem. Čistý oddaný neustále žije v sídle Nejvyššího Pána; i v současném těle, které zdánlivě patří do tohoto světa. Čistý oddaný se nenachází na tělesné úrovni, neboť je pohroužen do transcendentálních myšlenek na Nejvyššího. Když chtěl Uddhava k Vidurovi promluvit, sestoupil z Pánova sídla, Dvāraky, na hmotnou úroveň lidských bytostí. I když je čistý oddaný na této planetě smrti, není to z hmotných důvodů, ale jeho přítomnost má vztah k Pánu, neboť se zde zaměstnává transcendentální láskyplnou službou. Živá bytost může žít buď na hmotné úrovni, anebo v transcendentálním sídle Pána. Změna podmínek, které určují postavení živé bytosti, je popsána v