SLOKA 29
tāṁ kvaṇac-caraṇāmbhojāṁ
mada-vihvala-locanām
kāñcī-kalāpa-vilasad-
dukūla-cchanna-rodhasam
tām—to tělo; kvaṇat—cinkající zvonečky na kotnících; caraṇa-ambhojām—s lotosovýma nohama; mada—opojení; vihvala—vzrušené; locanām—s očima; kāñcī-kalāpa—s opaskem ze zlatých ozdob; vilasat—zářícím; dukūla—jemným šatem; channa—zakryté; rodhasam—s boky.
Tělo opuštěné Brahmou přijalo podobu večerního soumraku, kdy se den setkává s nocí — doby, která podněcuje vášeň. Asurové, kteří jsou přirozeně vášniví, neboť jim vládne prvek rajas, tuto podobu pokládali za dívku, jejíž lotosové nohy zněly cinkáním nákotníčků, jejíž oči byly doširoka otevřené opilostí a jejíž boky zakrývala jemná látka, obepnutá zářícím opaskem.
Stejně jako je časné ráno obdobím vhodným pro duchovní činnosti, počátek noci je obdobím vášně. Lidé s démonskou povahou mají obvykle velice rádi sexuální požitek, a proto jsou rádi, když se blíží večer. Démoni pokládali večerní soumrak za nádhernou ženu a začali ji různými způsoby uctívat. Měli dojem, že tento soumrak je velice krásná žena, které cinkají nákotníčky na nohách, má opasek kolem boků a nádherná prsa, a pro svůj sexuální požitek si představovali, že tato krásná dívka přichází za nimi.