SLOKA 24
na vai jātu mṛṣaiva syāt
prajādhyakṣa mad-arhaṇam
bhavad-vidheṣv atitarāṁ
mayi saṅgṛbhitātmanām
na—ne; vai—skutečně; jātu—někdy; mṛṣā—zbytečné; eva—pouze; syāt—může být; prajā—živých bytostí; adhyakṣa—ó vládče; mat-arhaṇam—uctívání Mě; bhavat-vidheṣu—pro osoby, jako jsi ty; atitarām — zcela; mayi—na Mě; saṅgṛbhita—jsou upnuté; ātmanām—těch, jejichž mysli.
Pán pokračoval: Můj milý ṛṣi, ó vládče živých bytostí, ti, kdo Mi s oddaností slouží a uctívají Mě, a zvláště oddaní jako jsi ty, kteří se pro Mě vzdali všeho, nebudou nikdy zklamáni.
I když člověk slouží Pánovi s nějakými touhami, není nikdy zklamán. Oddaní jsou buď sakāma, nebo akāma. Ti, kteří se obracejí na Nejvyšší Osobnost Božství s touhami po hmotném požitku, se nazývají sakāma a ti, kteří nemají žádné hmotné touhy po smyslovém požitku, ale slouží Nejvyššímu Pánu ze spontánní lásky k Němu, se nazývají akāma. Sakāma oddaní se dělí do čtyř skupin — ti, kteří jsou zoufalí, ti, kteří potřebují peníze, zvídaví a moudří. Jeden uctívá Nejvyššího Pána kvůli svým tělesným nebo mentálním problémům, jiný uctívá Nejvyššího Pána, protože má málo peněz, další uctívá Pána ze zvědavosti a chce Ho poznat takového, jaký je, a někdo chce poznat Pána jako filozof svým intelektuálním bádáním. Nikoho z těchto čtyř druhů lidí nečeká zklamání — každý získá vytoužené výsledky svého uctívání.