SLOKA 27
ātmajām asitāpāṅgīṁ
vayaḥ-śīla-guṇānvitām
mṛgayantīṁ patiṁ dāsyaty
anurūpāya te prabho
ātma-jām—svoji dceru; asita—černé; apāṅgīm—oči; vayaḥ—dospět; śīla—charakterem; guṇa—dobrými vlastnostmi; anvitām—obdařená; mṛgayantīm—hledající; patim—manžela; dāsyati—dá; anurūpāya—jenž jsi vhodný; te—tobě; prabho—Můj milý pane.
Má dospělou dceru s černýma očima, která je právě na vdávání, úctyhodného charakteru a je obdařena všemi dobrými vlastnostmi. I ona hledá vhodného manžela. Můj milý pane, jsi pro ni ideálním partnerem a její rodiče tě přijedou navštívit, aby ti ji dali za ženu.
Výběr vhodného manžela pro vhodnou dívku měli vždy na starosti její rodiče. Zde je jasně řečeno, že Manu a jeho manželka přijeli navštívit Kardamu Muniho, aby mu nabídli svoji dceru, protože měla dobré vlastnosti a rodiče jí hledali muže s podobným charakterem. To je rodičovská povinnost. Dívky se nikdy neposílají na ulici, aby si našly manžela, protože když si dospělá dívka hledá chlapce, nebere v úvahu, nakolik jí bude skutečně dobrým partnerem. Dívka si může na základě sexuální touhy vybrat kohokoliv, ale když manžela vybírají rodiče, mohou uvážit, koho vybrat a koho ne. Podle védského systému tedy dívku dávají vhodnému chlapci její rodiče, nikdy si nevybírá svého manžela sama.