SLOKA 23

Zvyk dát dceru darem spolu s věnem se v Indii dodnes udržuje. Věcné dary odpovídají postavení nevěstina otce. Pāribarhān mahā-dhanān znamená věno, které je třeba dát ženichovi v době svatby. Slovo mahā-dhanān zde označuje velice cenné dary, vhodné jako věno královny. Dále se v tomto verši objevují slova bhūṣā-vāsaḥ paricchadān. Bhūṣā znamená “ozdoby”, vāsaḥ znamená “šaty” a paricchadān znamená “různé předměty domácí potřeby”. Všechny věci odpovídaly tomu, že se vdávala dcera krále, a obdržel je Kardama Muni, který žil do té doby v celibátu jako brahmacārī. Nevěsta Devahūti byla nastrojená v krásných šatech a bohatě ozdobená.

Takto se Kardama Muni oženil v plném bohatství s kvalifikovanou manželkou a dostal nezbytné vybavení pro život gṛhasthy. Při védské svatbě dává otec nevěsty ženichovi takové věno dodnes — dokonce i v chudé Indii se pořádají svatby, při kterých se za věno utrácejí stovky a tisíce rupií. Toto darování věna není nezákonné, jak se někteří lidé snaží dokázat. Věno je dar, který dává otec dceři na projev své dobré vůle, a je povinné. Ve výjimečných případech, kdy otec skutečně není schopen darovat žádné věno, je stanoveno, že musí alespoň darovat ovoce a květinu. Jak je uvedeno v Bhagavad-gītě, Boha lze také potěšit pouhým ovocem a květinou. Je-li člověk ve finančně beznadějné situaci a nemá žádnou jinou možnost, jak by mohl nashromáždit své věno, může uspokojit ženicha ovocem a květinou.