SLOKA 26-27
āmantrya taṁ muni-varam
anujñātaḥ sahānugaḥ
pratasthe ratham āruhya
sabhāryaḥ sva-puraṁ nṛpaḥ
ubhayor ṛṣi-kulyāyāḥ
sarasvatyāḥ surodhasoḥ
ṛṣīṇām upaśāntānāṁ
paśyann āśrama-sampadaḥ
āmantrya—vyžádal svolení k odchodu; tam—od něho (Kardamy); muni-varam—od nejlepšího z mudrců; anujñātaḥ—když získal svolení odejít; saha-anugaḥ—se svou družinou; pratasthe—vydal se k; ratham āruhya—nasedl na vůz; sa-bhāryaḥ—se svou manželkou; sva-puram — sídelní město; nṛpaḥ—král; ubhayoḥ—na obou; ṛṣi-kulyāyāḥ—příjemná mudrcům; sarasvatyāḥ—řeky Sarasvatī; su-rodhasoḥ—čarovných březích; ṛṣīṇām—velkých mudrců; upaśāntānām—vyrovnaných; paśyan — viděl; āśrama-sampadaḥ—růst krásných pousteven.
Když panovník požádal mudrce o svolení odejít a získal ho od něho, nasedl se svou manželkou na kočár a v doprovodu družiny se vydal ke svému sídelnímu městu. Cestou viděl, jak se na obou čarovných březích Sarasvatī — řeky, která je tak blízká světcům — objevují poustevny vyrovnaných mudrců.
Stejně jako se v moderní době s velkou technickou a architektonickou zručností staví velkoměsta, v dávných dobách existovaly obce zvané ṛṣi-kuly, kde sídlili velcí světci. V Indii je dodnes mnoho nádherných míst, ideálních pro duchovní rozvoj, a mnoho ṛṣiů a světců žije v pěkných chýších na březích Gangy a Yamuny, aby se věnovali duchovnímu životu. Když král se svou družinou projížděl ṛṣi-kulami, krása chýší a pousteven ho naplňovala velice příjemnými pocity. Je zde řečeno: paśyann āśrama-sampadaḥ. Velcí mudrci neměli mrakodrapy, ale jejich poustevny byly tak krásné, že pohled na ně krále velice těšil.