SLOKA 31
kuśa-kāśamayaṁ barhir
āstīrya bhagavān manuḥ
ayajad yajña-puruṣaṁ
labdhā sthānaṁ yato bhuvam
kuśa—z trávy kuśa; kāśa—a z trávy kāśa; mayam—vyrobené; barhiḥ—sedátko; āstīrya—rozprostřel; bhagavān—velice šťastný; manuḥ — Svāyambhuva Manu; ayajat—uctíval; yajña-puruṣam—Pána Viṣṇua; labdhā—získal; sthānam—sídlo; yataḥ—od Něhož; bhuvam—Zemi.
Manu rozprostřel sedátko z kuśi a kāśi a uctíval Pána, Osobnost Božství, Jehož milostí získal vládu nad celou Zemí.
Manu je otcem lidstva, a proto od slova manu pochází sanskrtské manuṣya i anglické man, která obě znamenají “člověk”. Zvláště lidé, kteří mají ve světě lepší postavení díky svému majetku, by si měli vzít příklad z Manua, který uznával, že jeho království a bohatství jsou dary od Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto se neustále věnoval oddané službě. Stejně tak i potomci Manua, lidé, a zvláště zámožní, musí uvážit, že veškeré jejich bohatství tvoří dary Nejvyšší Osobnosti Božství. Toto bohatství se má využívat ke službě Pánu v podobě obětí, vykonávaných pro Jeho potěšení. To je správné využití každého majetku a bohatství. Nikdo nemůže získat žádný majetek, bohatství, dobrý původ, krásné tělo nebo dobré vzdělání bez milosti Nejvyššího Pána. Proto ti, kdo mají takové cenné prostředky, musí projevit svoji vděčnost Pánovi tím, že Ho budou uctívat a nabízet Mu to, co od Něho získali. Když rodina, národ nebo společnost projeví toto uznání, jejich sídlo bude téměř na stejné úrovni jako Vaikuṇṭha a zbaví se působení trojího utrpení tohoto hmotného světa. Poselstvím vědomí Kṛṣṇy v moderní době je, že každý má uznat svrchovanost Pána Kṛṣṇy — vše, co máme ve svém vlastnictví, musíme pokládat za dar z milosti Pána. Každý by se proto měl zaměstnat v oddané službě ve vědomí Kṛṣṇy. Chce-li být člověk ve svém postavení, ať už jako hlava rodiny, občan státu nebo člen lidské společnosti šťastný a klidný, musí podporovat oddanou službu pro potěšení Pána.