SLOKA 23
mad-āśrayāḥ kathā mṛṣṭāḥ
śṛṇvanti kathayanti ca
tapanti vividhās tāpā
naitān mad-gata-cetasaḥ
mat-āśrayāḥ—o Mně; kathāḥ—příběhy; mṛṣṭāḥ—nádherné; śṛṇvanti — poslouchají; kathayanti—vyprávějí; ca—a; tapanti—způsobují utrpení; vividhāḥ—různé; tāpāḥ—hmotné strasti; na—ne; etān—jim; mat-gata — upnuté na Mě; cetasaḥ—jejich myšlenky.
Sādhuové neustále opěvují Mou slávu a naslouchají o Mně, Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto netrpí hmotnými strastmi, neboť vždy myslí na Mé zábavy a činnosti.
V hmotném světě existuje utrpení mnoha druhů. Některé pochází od těla a mysli, některé způsobují jiné živé bytosti a některé je výsledkem přírodních katastrof. Sādhu však není tímto utrpením rozrušen, neboť jeho mysl naplňuje vědomí Kṛṣṇy, a proto nechce mluvit o ničem jiném než o činnostech Pána. Mahārāja Ambarīṣa mluvil pouze o Pánových zábavách. Vacāṁsi vaikuṇṭha-guṇānuvarṇane (Bhāg. 9.4.18). Každým svým slovem opěvoval Nejvyšší Osobnost Božství. Sādhuové si neustále přejí naslouchat o činnostech Pána nebo Jeho oddaných. Jelikož jsou naplněni vědomím Kṛṣṇy, zapomínají na hmotné utrpení. Obyčejné podmíněné duše zapomínají na Pánovy činnosti a neustále se bojí hmotných potíží. Oddaní naproti tomu neustále naslouchají a vyprávějí o Pánu, a zapomínají tak na hmotné bolesti.