SLOKA 22
svacchatvam avikāritvaṁ
śāntatvam iti cetasaḥ
vṛttibhir lakṣaṇaṁ proktaṁ
yathāpāṁ prakṛtiḥ parā
svacchatvam—jasnost; avikāritvam—nepřítomnost jakéhokoliv rozrušení; śāntatvam—vyrovnanost; iti—takto; cetasaḥ—vědomí; vṛttibhiḥ — vlastnosti; lakṣaṇam—charakteristické rysy; proktam—zvané; yathā — jako; apām—vody; prakṛtiḥ—přirozený stav; parā—čistý.
Tyto příznaky se objeví zároveň po projevení mahat-tattvy. Stejně jako voda ve svém přirozeném stavu, než přijde do styku se zemí, je čistá, sladká a nezčeřená, charakteristickými rysy čistého vědomí jsou naprostá rozvážnost, jasnost a nepřítomnost rozrušení.
Na počátku existuje čistý stav vědomí neboli vědomí Kṛṣṇy. Okamžitě po stvoření je vědomí čisté. S přibývajícím hmotným znečištěním se ovšem zatemňuje. V čistém vědomí může živá bytost vnímat nepatrný odraz Nejvyšší Osobnosti Božství. Stejně jako v čiré, nezvířené vodě bez nečistot vidíme vše jasně, tak i v čistém vědomí, vědomí Kṛṣṇy, můžeme vidět věci takové, jaké jsou. Můžeme vidět odraz Nejvyšší Osobnosti Božství a také svoji vlastní existenci. Tento stav vědomí je velice příjemný, průzračný a rozvážný. Na počátku je vědomí čisté.