No edit permissions for Čeština

SLOKA 31

taijasānīndriyāṇy eva
kriyā-jñāna-vibhāgaśaḥ
prāṇasya hi kriyā-śaktir
buddher vijñāna-śaktitā

taijasāni—vytvořené z falešného ega v kvalitě vášně; indriyāṇi—smysly; eva—jistě; kriyā—konání; jñāna—poznání; vibhāgaśaḥ—podle; prāṇasya—životní energie; hi—vskutku; kriyā-śaktiḥ—činné smysly; buddheḥ—inteligence; vijñāna-śaktitā—poznávací smysly.

Falešné ego v kvalitě vášně vytváří dva druhy smyslů — poznávací a činné. Činné smysly závisejí na životní energii a poznávací smysly závisejí na inteligenci.

V předchozích verších bylo vysvětleno, že mysl je výtvorem falešného ega v kvalitě dobra a její úlohou je přijímání a odmítání v závislosti na touze. Zde je však řečeno, že inteligence je výtvorem falešného ega v kvalitě vášně. To je rozdíl mezi myslí a inteligencí — mysl pochází z ega v kvalitě dobra a inteligence z ega v kvalitě vášně. Velice důležitou součástí mysli je touha něco přijímat a něco odmítat. Mysl je výtvorem kvality dobra, a je-li tedy upřena na Pána mysli, Aniruddhu, může se dostat na úroveň vědomí Kṛṣṇy. Narottama dāsa Ṭhākura řekl, že máme neustálé touhy a nelze je ukončit. Zaměříme-li je však na potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství, dosáhneme dokonalosti života. Zaměřují-li se touhy na panování hmotné přírodě, jsou znečištěné hmotou. Touhy je nutné očistit. Na počátku musí očištění probíhat pod vedením duchovního mistra, neboť duchovní mistr ví, jak žákovy touhy zapojit do vědomí Kṛṣṇy. Co se týče inteligence, je zde jasně řečeno, že je výtvorem falešného ega v kvalitě vášně. Praxí se člověk dostane na úroveň kvality dobra, a když svoji mysl odevzdá neboli zaměří na Nejvyšší Osobnost Božství, stane se z něho veliká osobnost, mahātmā. V Bhagavad-gītě je jasně řečeno: sa mahātmā sudurlabhaḥ — “Taková velká duše je velmi vzácná.”

Z tohoto verše je zřejmé, že oba druhy smyslů, poznávací i činné, jsou výtvory falešného ega v kvalitě vášně. A jelikož obojí smyslové orgány potřebují energii, ze stejného zdroje vzniká také životní energie. Proto také můžeme pozorovat, že velice vášniví lidé dosahují velmi rychle hmotných úspěchů. Védská písma doporučují, že chceme-li někoho podporovat v hmotném rozvoji, máme podporovat také jeho sexuální život. Je přirozené, že lidé holdující sexu jsou zároveň hmotně pokročilí, protože sex a vášnivý život představují hybnou sílu hmotného rozvoje civilizace. Pro ty, kdo chtějí dělat duchovní pokrok, kvalita vášně prakticky neexistuje. Převažuje u nich pouze kvalita dobra. Vidíme, že ti, kdo se věnují vědomí Kṛṣṇy, jsou po hmotné stránce chudí, ale každý, kdo má oči, vidí, kdo je větší. Oddaný ve vědomí Kṛṣṇy sice vypadá po hmotné stránce chudý, ale skutečně chudý je neoddaný, který se o vědomí Kṛṣṇy nezajímá a se svým hmotným vlastnictvím vypadá velice šťastný. Lidé zaslepení hmotným vědomím jsou velice inteligentní co se týče zlepšování hmotného pohodlí, ale vůbec nechápou duši a duchovní život. Proto chce-li někdo pokročit v duchovním životě, musí se vrátit zpět na úroveň očištěné touhy, touhy po oddané službě. Jak je řečeno v Nārada-pañcarātře, služba Pánu se smysly očištěnými ve vědomí Kṛṣṇy představuje čistou oddanost.

« Previous Next »