SLOKA 9
devahūtir uvāca
prakṛteḥ puruṣasyāpi
lakṣaṇaṁ puruṣottama
brūhi kāraṇayor asya
sad-asac ca yad-ātmakam
devahūtiḥ uvāca—Devahūti řekla; prakṛteḥ—Jeho energií; puruṣasya—Nejvyšší Osoby; api—také; lakṣaṇam—charakteristiky; puruṣa-uttama—ó Nejvyšší Osobnosti Božství; brūhi—prosím vysvětli; kāraṇayoḥ — příčiny; asya—tohoto stvoření; sat-asat—projevené a neprojevené; ca — a; yat-ātmakam—složené z.
Devahūti řekla: Ó Nejvyšší Osobnosti Božství, vysvětli prosím charakteristiky Nejvyššího Pána a Jeho energií, neboť obojí jsou příčiny tohoto projeveného a neprojeveného stvoření.
Prakṛti neboli hmotná příroda je spojena s Nejvyšším Pánem i s živými bytostmi, stejně jako je žena spojena se svým mužem jako manželka a se svými dětmi jako matka. Pán říká v Bhagavad-gītě, že oplodňuje matku přírodu dětmi — živými bytostmi — a poté se projevují všechny životní druhy. Vztah všech živých bytostí s hmotnou přírodou již byl vysvětlen. Nyní chce Devahūti pochopit vztah mezi hmotnou přírodou a Nejvyšším Pánem. Je řečeno, že výsledkem tohoto vztahu je projevený a neprojevený hmotný svět. Neprojevený hmotný svět je jemná mahat-tattva a z této mahat-tattvy vzešel hmotný projev.
Ve védských textech je řečeno, že celková hmotná energie je oplodněna pohledem Nejvyššího Pána a poté se vše rodí z hmotné přírody. Také v deváté kapitole Bhagavad-gīty je potvrzeno, že příroda jedná na základě Jeho pohledu, adhyakṣeṇa — pod Jeho dohledem a podle Jeho vůle. Není pravda, že příroda jedná slepě. Poté, co Devahūti pochopila postavení živých bytostí ve vztahu k hmotné přírodě, chtěla vědět, jak příroda jedná podle Pánových pokynů a jaký je vztah mezi hmotnou přírodou a Pánem. Chtěla se tedy dozvědět o vlastnostech Nejvyššího Pána ve vztahu k hmotné přírodě.
Vztah živých bytostí s hmotou a vztah Nejvyššího Pána s hmotou nejsou v žádném případě na stejné úrovni, i když to tak māyāvādīni mohou interpretovat. Když se říká, že živé bytosti jsou zmateny, vztahují to māyāvādští filozofové i na Nejvyššího Pána. To však neplatí. Pán není nikdy zmaten. To je rozdíl mezi personalisty a impersonalisty. Devahūti není hloupá. Má dostatek inteligence, aby věděla, že živé bytosti nejsou na úrovni Nejvyššího Pána. Živé bytosti jsou nekonečně malé, a proto mohou být zmateny nebo podmíněny hmotnou přírodou, ale to neznamená, že podmíněn a zmaten je i Nejvyšší Pán. Rozdíl mezi podmíněnou duší a Pánem je, že Pán je Pán, vládce hmotné přírody, a proto nepodléhá jejímu vlivu. Nevládne Mu duchovní ani hmotná příroda. On Sám je nejvyšší vládce a nelze Ho srovnávat s obyčejnými živými bytostmi, kterým vládnou zákony hmotné přírody.
V tomto verši jsou použita dvě slova, sat a asat. Vesmírný projev je asat — neexistuje — ale hmotná energie Nejvyššího Pána je sat — existuje věčně. Hmotná příroda ve své jemné podobě jako energie Pána existuje věčně, ale někdy projevuje tuto neexistující neboli dočasně existující přírodu, vesmír. Můžeme to přirovnat k otci a matce: jak matka, tak otec existují, ale matka občas plodí děti. Stejně tak tento vesmírný projev, který pochází z neprojevené hmotné energie Nejvyššího Pána, se někdy objevuje a opět mizí. Hmotná příroda ale existuje věčně a Pán je nejvyšší příčinou jak jemného, tak hrubého projevu tohoto hmotného světa.