SLOKA 11
mukta-liṅgaṁ sad-ābhāsam
asati pratipadyate
sato bandhum asac-cakṣuḥ
sarvānusyūtam advayam
mukta-liṅgam—transcendentální; sat-ābhāsam—projevený jako odraz; asati—ve falešném egu; pratipadyate—realizuje; sataḥ bandhum—opora hmotného stvoření; asat-cakṣuḥ—oko (vyjevitel) iluzorní energie; sarva-anusyūtam—vstoupil do všeho; advayam—nedvojný.
Osvobozená duše realizuje Absolutní Osobnost Božství, Pána, který je transcendentální a který se projevuje jako odraz dokonce i ve falešném egu. Je oporou hmotného stvoření a vstupuje do všeho. Je absolutní, jeden jediný a představuje oči iluzorní energie.
Čistý oddaný vidí přítomnost Nejvyšší Osobnosti Božství ve všech hmotných projevech. Pán je tam přítomný pouze jako odraz, ale čistý oddaný realizuje, že Nejvyšší Pán je jediným světlem v temnotě hmotné iluze a že je její oporou. V Bhagavad-gītě je potvrzeno, že Pán Kṛṣṇa je základem hmotného projevu. A jak je řečeno v Brahma-saṁhitě, Kṛṣṇa je příčina všech příčin. Dále je tam uvedeno, že Nejvyšší Pán je Svou částečnou nebo úplnou expanzí přítomný nejen v tomto vesmíru a ve všech ostatních, ale i v každém atomu, přestože je jeden jediný. Slovo advayam neboli “nedvojný”, použité v tomto verši, naznačuje, že ačkoliv je Nejvyšší Pán zastoupen ve všem včetně atomů, není rozdělen. Jeho přítomnost ve všem vysvětluje následující verš.