SLOKA 9
sānubandhe ca dehe ’sminn
akurvann asad-āgraham
jñānena dṛṣṭa-tattvena
prakṛteḥ puruṣasya ca
sa-anubandhe—s tělesnými vztahy; ca—a; dehe—k tělu; asmin—toto; akurvan—nečinící; asat-āgraham—tělesné pojetí života; jñānena—skrze poznání; dṛṣṭa—když viděl; tattvena—skutečnost; prakṛteḥ—hmoty; puruṣasya—duše; ca—a.
Člověk se má dívat lépe prostřednictvím poznání duše a hmoty. Nemá se bezdůvodně ztotožňovat s tělem, a být tak přitahován tělesnými vztahy.
Podmíněné duše se velice dychtivě ztotožňují s tělem a myslí si, že tělo znamená “já” a vše, co má vztah k tělu nebo co k němu patří, je “moje”. V sanskrtu se to označuje slovy ahaṁ mamatā a je to základní příčina celého podmíněného života. Člověk má vše vidět jako kombinaci hmoty a duše. Má rozeznávat mezi povahou hmoty a duše a svoji skutečnou totožnost vidět jako duchovní, nikoliv jako hmotnou. Na základě tohoto poznání se má vyhýbat mylnému tělesnému pojetí života.