SLOKA 33
dhyānāyanaṁ prahasitaṁ bahulādharoṣṭha-
bhāsāruṇāyita-tanu-dvija-kunda-paṅkti
dhyāyet svadeha-kuhare ’vasitasya viṣṇor
bhaktyārdrayārpita-manā na pṛthag didṛkṣet
dhyāna-ayanam—o kterém je snadné meditovat; prahasitam—smích; bahula—bohatý; adhara-oṣṭha—Jeho rtů; bhāsa—jasem; aruṇāyita—červenající se; tanu—malé; dvija—zuby; kunda-paṅkti—jako řada jasmínových poupat; dhyāyet—má meditovat o; sva-deha-kuhare—v hloubi svého srdce; avasitasya—který sídlí; viṣṇoḥ—Viṣṇua; bhaktyā—s oddaností; ārdrayā—zaplavený láskou; arpita-manāḥ—s upřenou myslí; na — ne; pṛthak—něco jiného; didṛkṣet—má chtít vidět.
S láskyplnou oddaností má yogī v hloubi svého srdce meditovat o smíchu Pána Viṣṇua, jenž je tak úchvatný, že je o něm snadné meditovat. Když se Nejvyšší Pán směje, jsou vidět Jeho malé zuby, které vypadají jako jasmínová poupata, a červenají se jasem Jeho rtů. Jakmile yogī upře mysl na tento cíl, nemá již chtít vidět nic jiného.
Poté, co yogī důkladně prostuduje úsměv Pána, má pozorovat Jeho smích. Všechny tyto popisy meditace o úsměvu, smíchu, obličeji, rtech a zubech nezvratně dokazují, že Bůh není neosobní. Je zde doporučeno meditovat o Viṣṇuově smíchu nebo úsměvu. Žádná jiná činnost nemůže zcela očistit srdce oddaného. Výjimečná krása smíchu Pána Viṣṇua spočívá v tom, že když se směje, Jeho malé zuby, které vypadají jako poupata jasmínových květů, okamžitě zčervenají odrazem Jeho červených rtů. Pokud yogī dokáže umístit nádherný obličej Pána do hloubi svého srdce, bude naprosto spokojený. Toho, kdo je ve svém nitru pohroužen do pohledu na krásu Pána, již nemohou rozptýlit hmotné svody.