SLOKA 20
yathā vāta-ratho ghrāṇam
āvṛṅkte gandha āśayāt
evaṁ yoga-rataṁ ceta
ātmānam avikāri yat
yathā—jako; vāta—vzduchu; rathaḥ—vůz; ghrāṇam—čich; āvṛṅkte — zaujme; gandhaḥ—vůně; āśayāt—ze zdroje; evam—podobně; yoga-ratam—zapojené do oddané služby; cetaḥ—vědomí; ātmānam—Nejvyšší Duši; avikāri—neměnná; yat—která.
Stejně jako vzdušný vůz převáží vůni z jejího zdroje a okamžitě zaujme čich, tak i ten, kdo se neustále věnuje oddané službě, vědomí Kṛṣṇy, může zaujmout Nejvyšší Duši, která je přítomná všude stejně.
Stejně jako vánek nesoucí příjemnou vůni z květinové zahrady okamžitě upoutá čich, může i naše oddaností naplněné vědomí okamžitě upoutat transcendentální Nejvyšší Osobnost Božství, Pána, který je ve Svém aspektu Paramātmy přítomný všude, i v srdci každé živé bytosti. V Bhagavad-gītě je řečeno, že Nejvyšší Pán je kṣetra-jña neboli přítomný v našem těle, ale zároveň je přítomný i ve všech ostatních tělech. Individuální duše je přítomná pouze v jednom určitém těle, a proto je znepokojená, když s ní jiná individuální duše nespolupracuje. Nadduše je však přítomná všude stejně. Mezi individuálními dušemi může vznikat rozpor, ale Nadduše, jelikož je přítomná v každém těle, se nazývá “neměnná”, avikāri. Je-li individuální duše naplněna vědomím Kṛṣṇy, může pochopit přítomnost Nadduše. V Bhagavad-gītě je potvrzeno (bhaktyā mām abhijānāti), že osoba zcela vytížená oddanou službou v plném vědomí Kṛṣṇy může pochopit Nejvyšší Osobnost Božství buď jako Nadduši, nebo jako Nejvyšší Osobu.