SLOKA 19
yama-dūtau tadā prāptau
bhīmau sarabhasekṣaṇau
sa dṛṣṭvā trasta-hṛdayaḥ
śakṛn-mūtraṁ vimuñcati
yama-dūtau—dva Yamarājovi poslové; tadā—tehdy; prāptau—kteří přišli; bhīmau—hrozní; sa-rabhasa—plné hněvu; īkṣaṇau—jejich oči; saḥ—on; dṛṣṭvā—když vidí; trasta—vyděšené; hṛdayaḥ—jeho srdce; śakṛt — výkaly; mūtram—moč; vimuñcati—vypouští.
V okamžiku smrti vidí, jak k němu s očima plnýma hněvu přicházejí poslové pána smrti, a velkým strachem se pokálí a pomočí.
Živá bytost se po opuštění současného těla může převtělovat dvojím způsobem — buď půjde k vládci hříšných činností známému jako Yamarāja, nebo se může dostat na vyšší planety až po Vaikuṇṭhu. Zde Pán Kapila popisuje, jak s lidmi, kteří se věnovali smyslovému požitku spojenému s udržováním rodiny, zacházejí poslové Yamarāje, Yamadūtové. Yamadūtové přebírají v okamžiku smrti péči o ty, kdo vydatně uspokojovali své smysly. Ujímají se umírajícího člověka a odvádějí ho na planetu, kde sídlí Yamarāja. Tamní podmínky popisují následující verše.