SLOKA 4
jantur vai bhava etasmin
yāṁ yāṁ yonim anuvrajet
tasyāṁ tasyāṁ sa labhate
nirvṛtiṁ na virajyate
jantuḥ—živá bytost; vai—jistě; bhave—na úrovni světské existence; etasmin—toto; yām yām—jakýkoliv; yonim—životní druh; anuvrajet—může získat; tasyām tasyām—v tom; saḥ—ona; labhate—dosahuje; nirvṛtim—spokojenosti; na—ne; virajyate—je proti.
Živá bytost nachází ve svém životním druhu, ať je jakýkoliv, zvláštní uspokojení a nikdy se jí nepříčí žít v takových podmínkách.
To, že je živá bytost spokojená v určitém druhu těla, byť sebeodpornějším, se nazývá iluze. Člověk ve vyšším postavení může mít výhrady k životní úrovni člověka na nižším stupni, ale ten je působením māyi, vnější energie, ve své pozici spokojený. Māyā vykonává dva druhy činností. Jeden se nazývá prakṣepātmikā a druhý āvaraṇātmikā. Āvaraṇātmikā znamená “zahalující” a prakṣepātmikā znamená “stahující”. Materialistický člověk nebo zvíře jsou spokojeni v jakýchkoliv životních podmínkách, protože jejich poznání je zahalené māyou. V nižších kategoriích nebo nižších životních druzích je vědomí tak málo vyvinuté, že živá bytost nechápe, zda je šťastná či nešťastná. To se nazývá āvaraṇātmikā. Dokonce i prase, které se živí výkaly, si připadá šťastné, přestože pro člověka na vyšší úrovni života je zřetelné, že prase pojídá výkaly. Jak odporný je to život!