SLOKA 9
gṛheṣu kūṭa-dharmeṣu
duḥkha-tantreṣv atandritaḥ
kurvan duḥkha-pratīkāraṁ
sukhavan manyate gṛhī
gṛheṣu—v rodinném životě; kūṭa-dharmeṣu—ke kterému patří nečestné jednání; duḥkha-tantreṣu—zvětšující utrpení; atandritaḥ—pozorné; kurvan—jednání; duḥkha-pratīkāram—působící proti utrpení; sukha-vat—za štěstí; manyate—považuje; gṛhī—hospodář.
Připoutaný hospodář lpí na rodinném životě, který je plný diplomacie a nečestného jednání. Neustále šíří utrpení a ovládán snahou o dosažení smyslového požitku jedná tak, aby působil proti bolestivým reakcím svého jednání. Jakmile se mu podaří je zmírnit, považuje se za šťastného.
V Bhagavad-gītě Osobnost Božství Osobně potvrzuje, že hmotný svět je dočasné místo plné utrpení. Není zde možné dosáhnout štěstí, ať už individuálně, či v rámci rodiny, společnosti nebo země. Jestliže se něco děje ve jménu štěstí, je to další podoba iluze. Štěstí v tomto hmotném světě znamená úspěšně působit proti důsledkům neštěstí. Hmotný svět je tak zařízený, že pokud člověk nejedná jako chytrý diplomat, dočká se v životě pouze prohry. Nejen lidská společnost, ale dokonce i společnost nižších zvířat, jako jsou ptáci a včely, si obratně obstarává své tělesné potřeby co se týče jídla, spánku a páření. V lidské společnosti spolu soupeří národy i jednotlivci a tato snaha o úspěch ji celou naplňuje nečestnou diplomacií. Měli bychom mít neustále na paměti, že přes všechnu naši diplomacii a inteligenci v boji o přežití bude působením svrchované vůle za jediný okamžik všemu konec. Všechny naše pokusy dosáhnout štěstí v tomto hmotném světě jsou tedy jen kouzla māyi.