SLOKA 16
jñānaṁ yad etad adadhāt katamaḥ sa devas
trai-kālikaṁ sthira-careṣv anuvartitāṁśaḥ
taṁ jīva-karma-padavīm anuvartamānās
tāpa-trayopaśamanāya vayaṁ bhajema
jñānam—poznání; yat—které; etat—to; adadhāt—dal; katamaḥ—kdo jiný než; saḥ—ten; devaḥ—Osobnost Božství; trai-kālikam—tří fází času; sthira-careṣu—v neživých a živých předmětech; anuvartita—sídlící; aṁśaḥ—Jeho částečné zastoupení; tam—Jemu; jīva—jīv (individuálních duší); karma-padavīm—cesta plodonosných činností; anuvartamānāḥ—které následují; tāpa-traya—od trojího utrpení; upaśamanāya—abychom se osvobodili; vayam—my; bhajema—musíme se odevzdat.
Všechny živé a neživé předměty neřídí nikdo jiný než Nejvyšší Pán jako lokalizovaná Paramātmā, částečné zastoupení Osobnosti Božství. Je přítomný ve třech fázích času — minulosti, přítomnosti a budoucnosti—a podmíněná duše tedy vykonává různé činnosti na Jeho pokyn. Jemu jedinému se musíme odevzdat, abychom se zbavili trojího utrpení tohoto podmíněného života.
Chce-li se podmíněná duše skutečně vymanit z hmotného zajetí, Nejvyšší Osobnost Božství, Jež je s ní jako Paramātmā, jí dá toto poznání: “Odevzdej se Mně.” Jak říká Pán v Bhagavad-gītě: “Zanech všech ostatních činností a odevzdej se Mně.” Musíme přijmout, že zdrojem poznání je Nejvyšší Osoba. To rovněž potvrzuje Bhagavad-gītā. Mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca. Pán říká: “Díky Mně dostává živá bytost skutečné poznání a paměť a díky Mně také zapomíná.” Tomu, kdo chce být po hmotné stránce spokojený a kdo chce panovat hmotné přírodě, dává Pán příležitost zapomenout na službu Jemu a vyhledávat takzvané štěstí v hmotných činnostech. A je-li živá bytost z panování hmotné přírodě zklamaná a upřímně se chce vyprostit z tohoto hmotného zapletení, Pán jí dá zevnitř poznání, že se Mu musí odevzdat. Pak přijde osvobození.
Toto poznání nemůže dát nikdo jiný než Nejvyšší Pán nebo Jeho zástupce. V Caitanya-caritāmṛtě poučuje Pán Caitanya Rūpu Gosvāmīho, že živé bytosti procházejí jedním životem za druhým a podstupují utrpení hmotné existence. Má-li však někdo velikou touhu osvobodit se z hmotného zapletení, obdrží poznání skrze duchovního mistra a Kṛṣṇu. To znamená, že Kṛṣṇa sídlí jako Nadduše v srdci živé bytosti, a je-li živá bytost upřímná, Pán ji pošle, aby přijala útočiště u Jeho zástupce, pravého duchovního mistra. Díky pokynům zevnitř a vnějšímu vedení duchovního mistra živá bytost dospěje na cestu vědomí Kṛṣṇy, která ji vyvede z hmotného zajetí.
Nikdo se tedy nemůže dostat do svého skutečného postavení bez požehnání Nejvyšší Osobnosti Božství. Dokud není živá bytost osvícena nejvyšším poznáním, musí podstupovat přísné tresty v těžkém boji o přežití v hmotné přírodě. Duchovní mistr je projevem milosti Nejvyšší Osoby a podmíněná duše od něho musí přijímat přímé pokyny. Tak se postupně dostane na cestu vědomí Kṛṣṇy. V jejím srdci bude zaseto semínko vědomí Kṛṣṇy, a bude-li naslouchat pokynům duchovního mistra, semínko ponese své plody a její život bude požehnaný.