SLOKA 35
na tathāsya bhaven moho
bandhaś cānya-prasaṅgataḥ
yoṣit-saṅgād yathā puṁso
yathā tat-saṅgi-saṅgataḥ
na—ne; tathā—takto; asya—tohoto člověka; bhavet—může vzniknout; mohaḥ—pobláznění; bandhaḥ—otroctví; ca—a; anya-prasaṅgataḥ—z připoutanosti k jakémukoliv jinému předmětu; yoṣit-saṅgāt—z připoutanosti k ženám; yathā—jako; puṁsaḥ—muže; yathā—jako; tat-saṅgi—mužů, kteří mají rádi ženy; saṅgataḥ—ze společnosti.
Ať už je člověk připoutaný k čemukoliv, nikdy mu to nezpůsobí takové pobláznění a otroctví, jako v případě připoutanosti k ženě nebo ke společnosti mužů, kteří mají zálibu v ženách.
Záliba v ženách je tak znečišťující, že nejen společnost žen, ale i společnost mužů, kteří k nim příliš tíhnou, člověka poutá k hmotnému životu. Náš podmíněný život v hmotném světě má mnoho důvodů, ale nejvýznamnějším z nich je společnost žen, což potvrdí následující sloky.
V Kali-yuze je společnost žen velice výrazná na každém kroku. Jakmile jdeme něco koupit, všude jsou reklamy s obrázky žen. Tělesná připoutanost k ženám je velmi mocná, a proto lidé silně zaostávají v duchovním chápání. Védská civilizace, jež je na duchovním chápání založena, styky se ženami velice opatrně upravuje. Členové tří ze čtyř společenských stavů — prvního (brahmacarya), třetího (vānaprastha) a čtvrtého (sannyāsa) — mají ženskou společnost přísně zakázanou. Pouze v jediném stavu — stavu hospodáře — je dovoleno se za určitých omezujících podmínek se ženami stýkat. Připoutanost k ženské společnosti je příčinou hmotného, podmíněného života a každý, kdo se z něho chce osvobodit, se musí od této společnosti odpoutat.