SLOKA 36
prajāpatiḥ svāṁ duhitaraṁ
dṛṣṭvā tad-rūpa-dharṣitaḥ
rohid-bhūtāṁ so ’nvadhāvad
ṛkṣa-rūpī hata-trapaḥ
prajā-patiḥ—Pán Brahmā; svām—svou vlastní; duhitaram—dceru; dṛṣṭvā—když uviděl; tat-rūpa—jejím půvabem; dharṣitaḥ—zmaten; rohit-bhūtām—za ní v podobě laně; saḥ—on; anvadhāvat—běžel; ṛkṣa-rūpī — v podobě jelena; hata—zbavený; trapaḥ—studu.
Jakmile Brahmā uviděl svoji dceru, která přijala podobu laně, zmaten jejím půvabem za ní nestydatě běžel v podobě jelena.
To, jak Brahmu okouzlily půvaby jeho dcery a Śivu okouzlil Pán v podobě Mohinī, jsou příklady, které nás poučují, že i velcí polobozi, jako je Brahmā a Pán Śiva, jsou okouzleni krásou ženy, o obyčejné podmíněné duši nemluvě. Proto se každému doporučuje nestýkat se volně ani se svou dcerou, matkou nebo sestrou, protože smysly jsou tak silné, že ve stavu poblouznění neberou ohledy na žádné příbuzenské vztahy. Nejlepší je proto cvičit se v ovládání smyslů vykonáváním bhakti-yogy, sloužením Madana-mohanovi. Pán Kṛṣṇa se jmenuje Madana-mohana, protože dokáže přemoci Amora, boha chtíče. Jedině ten, kdo slouží Madana-mohanovi, dokáže ovládat nátlak Madana, Amora. Ostatní pokusy ovládnout smysly budou neúspěšné.