SLOKA 37
tat-sṛṣṭa-sṛṣṭa-sṛṣṭeṣu
ko nv akhaṇḍita-dhīḥ pumān
ṛṣiṁ nārāyaṇam ṛte
yoṣin-mayyeha māyayā
tat—Brahmā; sṛṣṭa-sṛṣṭa-sṛṣṭeṣu—mezi všemi živými bytostmi, které zplodil; kaḥ—kdo; nu—vskutku; akhaṇḍita—nevychýlí se; dhīḥ—jeho inteligence; pumān—muž; ṛṣim—mudrc; nārāyaṇam—Nārāyaṇa; ṛte — kromě; yoṣit-mayyā—v podobě ženy; iha—zde; māyayā—māyou.
Ze všech živých bytostí, které zplodil Brahmā — lidí, polobohů a zvířat — žádná neodolá lákadlu māyi v podobě ženy, kromě mudrce Nārāyaṇa.
Brahmā je první živou bytostí. Z něho vzešli mudrci, jako je Marīci, který poté stvořil Kaśyapu Muniho a další, načež Kaśyapa Muni a Manuové stvořili různé polobohy, lidské bytosti atd. Není však mezi nimi nikdo, koho by nepřitahovalo kouzlo māyi v podobě ženy. Každého v hmotném světě, od Brahmy až po malé, nepatrné tvory, jako je mravenec, přitahuje sex. To je základní princip tohoto hmotného světa. To, jak Pána Brahmu přitahovala jeho dcera, je živým příkladem toho, že od pohlavní připoutanosti k ženám není nikdo oproštěn. Žena je tedy úžasným výtvorem māyi, který má udržovat podmíněnou duši v okovech.