SLOKA 25
sa tadaivātmanātmānaṁ
niḥsaṅgaṁ sama-darśanam
heyopādeya-rahitam
ārūḍhaṁ padam īkṣate
saḥ—čistý oddaný; tadā—tehdy; eva—jistě; ātmanā—svou transcendentální inteligencí; ātmānam—sebe; niḥsaṅgam—bez hmotných pout; sama-darśanam—vyrovnaným pohledem; heya—to, co musí být zavrženo; upādeya—přijatelné; rahitam—zbaven; ārūḍham—povýšen; padam—na transcendentální úroveň; īkṣate—vidí.
Čistý oddaný se díky své transcendentální inteligenci dívá na vše stejným pohledem a sám sebe vidí jako neznečištěného hmotou. Nic pro něj není vyšší či nižší a cítí, že je na transcendentální úrovni kvalitativní totožnosti s Nejvyšší Osobou.
Nepříjemné pocity pocházejí z připoutanosti. Oddaný není k ničemu připoutaný, a proto se ho netýká otázka “příjemného” či “nepříjemného”. Ve prospěch služby Pánu je ochoten podstoupit cokoliv, i když to pro něj samotného může být nepříjemné. Nemá žádné osobní motivace, a tak vše, co je pro Pána přijatelné, je přijatelné i pro něho. Například pro Arjunu bylo bojovat zprvu nepřijatelné. Když však pochopil, že Pán s bojem souhlasí, souhlasil také. To je postoj čistého oddaného. Ze svého osobního hlediska nepokládá nic za přijatelné nebo nepřijatelné. Vykonává vše pro Pána, a proto není připoutaný ani odpoutaný. To je transcendentální stadium neutrality. Čistý oddaný má radost ze života, je-li spokojen Nejvyšší Pán.