SLOKA 27
śrī-śuka uvāca
iti saha vidureṇa viśva-mūrter
guṇa-kathayā sudhayā plāvitoru-tāpaḥ
kṣaṇam iva puline yamasvasus tāṁ
samuṣita aupagavir niśāṁ tato ’gāt
śrī-śukaḥ uvāca—Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; iti—takto; saha—společně s; vidureṇa—Vidurou; viśva-mūrteḥ—Vesmírné Osoby; guṇa-kathayā—v rozhovoru o transcendentálních vlastnostech; sudhayā—nektarovém; plāvita-uru-tāpaḥ—zaplaven velikou bolestí; kṣaṇam—okamžik; iva—jako kdyby; puline—na břehu; yamasvasuḥ tām—řeky Yamuny; samuṣitaḥ—strávil; aupagaviḥ—syn Aupagavy (Uddhava); niśām—noc; tataḥ—potom; agāt—odešel.
Śukadeva Gosvāmī pravil: Ó králi, po tomto rozhovoru s Vidurou o transcendentálním jménu, slávě, vlastnostech atd. na břehu Yamuny byl Uddhava zaplaven velikou bolestí. Strávil noc, jako kdyby to byl jeden okamžik, a potom odešel.
Kṛṣṇa je zde označen slovem viśva-mūrti. Uddhava i Vidura cítili velkou bolest nad odchodem Pána Kṛṣṇy a čím více hovořili o Jeho transcendentálním jménu, slávě a vlastnostech, tím více mohli všude vidět Jeho obraz. Toto zviditelnění transcendentální podoby Pána není neskutečné či imaginární, ale je skutečnou Absolutní Pravdou. Když někdo vnímá Pána v Jeho podobě viśva-mūrti, Pán tak neztrácí Svoji osobnost ani transcendentální věčnou podobu, ale je v téže podobě viditelný všude.