SLOKA 30
asmāl lokād uparate
mayi jñānaṁ mad-āśrayam
arhaty uddhava evāddhā
sampraty ātmavatāṁ varaḥ
asmāt—z tohoto (vesmíru); lokāt—Země; uparate—po odchodu; mayi—Mém; jñānam—poznání; mat-āśrayam—o Mně; arhati—zasluhuje; uddhavaḥ—Uddhava; eva—jistě; addhā—přímo; samprati—nyní; ātmavatām—z oddaných; varaḥ—nejlepší.
Nyní opustím zraky tohoto hmotného světa a vidím, že Uddhava, nejlepší z Mých oddaných, je jediný, komu mohu přímo svěřit poznání o Sobě.
V tomto verši jsou důležitá slova jñānaṁ mad-āśrayam. Transcendentální poznání se dělí na tři kategorie: poznání o neosobním Brahmanu, poznání o všepronikající Nadduši a poznání o Osobnosti Božství. Z těchto tří je zvláště významné transcendentální poznání o Osobnosti Božství, známé jako bhagavat-tattva-vijñāna neboli “zvláštní poznání o Osobnosti Božství”. Toto zvláštní poznání lze získat jedině čistou oddanou službou, nijak jinak. Bhagavad-gītā (18.55) to potvrzuje: bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaś cāsmi tattvataḥ. “Jedině ti, kdo jsou zaměstnáni v oddané službě, mohou skutečně znát transcendentální postavení Pána.” Pán pokládal Uddhavu za nejlepšího z oddaných té doby, a ze Své milosti mu proto dal přímé pokyny, aby po Jeho odchodu mohli lidé využít Uddhavova poznání. To je jeden z důvodů, proč měl Uddhava odejít do Badarikāśramu, kde je Pán osobně zastoupen Božstvem Nara-Nārāyaṇa. Ten, kdo je transcendentálně pokročilý, může získat přímou inspiraci od Božstva v chrámu, a proto oddaní vždy vyhledávají Pánovy autorizované chrámy, aby Jeho milostí dosáhli skutečného pokroku v transcendentálním poznání.