SLOKA 10
parāvareṣāṁ bhagavan vratāni
śrutāni me vyāsa-mukhād abhīkṣṇam
atṛpnuma kṣulla-sukhāvahānāṁ
teṣām ṛte kṛṣṇa-kathāmṛtaughāt
para—vyšší; avareṣām—těchto nižších; bhagavan—ó můj pane, ó veliký; vratāni—zaměstnání; śrutāni—slyšel; me—já; vyāsa—Vyāsa; mukhāt—z úst; abhīkṣṇam—opakovaně; atṛpnuma—jsem spokojen; kṣulla—málo; sukha-āvahānām—to, co přináší štěstí; teṣām—z toho; ṛte—bez; kṛṣṇa-kathā—hovory o Osobnosti Božství, Pánu Kṛṣṇovi; amṛta-oghāt — z nektaru.
Ó můj pane, o vyšších a nižších stavech v lidské společnosti jsem slyšel mnohokrát z úst Vyāsadeva a jsem již celkem sytý všech těchto nižších námětů a štěstí, které z nich plyne. Neuspokojují mě, protože neobsahují nektar námětů o Kṛṣṇovi.
Jelikož lidé velice rádi naslouchají společenským a historickým příběhům, Śrīla Vyāsadeva sestavil mnoho knih, jako jsou Purāṇy a Mahābhārata. Tyto knihy představují čtení pro obyčejné lidi a jsou sestaveny se záměrem oživit jejich vědomí Boha, na které nyní ve svém podmíněném životě v hmotném světě zapomněli. Skutečným účelem těchto děl není podat záznamy historických událostí, ale oživit lidský cit pro vědomí Boha. Například Mahābhārata je historií bitvy na Kurukṣetře a obyčejní lidé ji čtou proto, že se týká mnoha společenských, politických a hospodářských problémů lidské společnosti. Nejdůležitější částí Mahābhāraty je však Bhagavad-gītā, se kterou se čtenáři automaticky seznámí při čtení historického popisu bitvy na Kurukṣetře.
Vidura řekl Maitreyovi, že slyšel již dost vyprávění na světské společenské a politické náměty a již o ně nemá žádný zájem. Toužil po naslouchání transcendentálním námětům, které se týkají Pána Śrī Kṛṣṇy. Jelikož v Purāṇách, Mahābhāratě atd. se přímo na Kṛṣṇu vztahovalo velice málo příběhů, Vidura nebyl spokojen a chtěl vědět o Kṛṣṇovi víc. Kṛṣṇa-kathā neboli náměty o Kṛṣṇovi jsou transcendentální a není možné se jimi přesytit. Bhagavad-gītā je důležitá tím, že jde o kṛṣṇa-kathā — to, co vyslovil Pán Kṛṣṇa. Příběh bitvy na Kurukṣetře může být zajímavý pro obyčejné lidi, ale pokročilé oddané, jako je Vidura, zajímá pouze kṛṣṇa-kathā a to, co se s ní pojí. Vidura chtěl od Maitreyi slyšet o všem, a
Na světě nyní existují dvě důležité knihy, které obsahují kṛṣṇa-kathā—Bhagavad-gītā a Śrīmad-Bhāgavatam. Bhagavad-gītā je kṛṣṇa-kathā proto, že ji vyslovil Kṛṣṇa, a Śrīmad-Bhāgavatam je kṛṣṇa-kathā proto, že pojednává o Kṛṣṇovi. Pán Caitanya kladl na srdce všem Svým žákům, aby kázali kṛṣṇa-kathā po celém světě bez rozdílu, protože transcendentální hodnota kṛṣṇa-kathā může každou živou bytost zbavit hmotného znečištění.