SLOKA 14
tāñ chocya-śocyān avido ’nuśoce
hareḥ kathāyāṁ vimukhān aghena
kṣiṇoti devo ’nimiṣas tu yeṣām
āyur vṛthā-vāda-gati-smṛtīnām
tān—všichni ti; śocya—politováníhodní; śocyān—pro politováníhodné; avidaḥ—nevědomí; anuśoce—lituji; hareḥ—Pána; kathāyām—k vyprávěním, které se týkají; vimukhān—neochotný; aghena—kvůli hříšným činnostem; kṣiṇoti—mizící; devaḥ—Pán; animiṣaḥ—věčný čas; tu—ale; yeṣām—jejichž; āyuḥ—délka života; vṛthā—zbytečně; vāda—filozofické spekulace; gati—konečný cíl; smṛtīnām—těch, kteří provádějí různé rituály.
Ó mudrci, lidé, kteří svými hříšnými činnostmi vyvinuli nechuť k vyprávění o Transcendenci, následkem čehož neznají smysl Mahābhāraty (kterým je Bhagavad-gītā), jsou litováni těmi, kteří sami zasluhují politování. Já je také lituji, protože vidím, jak jim věčný čas ukrajuje z délky života, zatímco se věnují filozofickým spekulacím, vymýšlení teorií o konečném cíli života a různým rituálům.
Podle kvalit hmotné přírody existují tři druhy vztahů mezi lidmi a Nejvyšší Osobností Božství. Ti, kteří jsou v kvalitách nevědomosti a vášně, neuznávají existenci Boha nebo Ho přijímají formálně jako toho, kdo jim pomáhá a slouží. Nad nimi jsou lidé v kvalitě dobra. Tato druhá skupina lidí věří, že Nejvyšší Brahman je neosobní. Rozvoj bhakti, v němž hraje prvořadou roli naslouchání kṛṣṇa-kathā, pokládají za prostředek, a nikoliv cíl. A nad nimi jsou čistí oddaní na transcendentální úrovni, nad kvalitou hmotného dobra. Čistí oddaní jsou pevně přesvědčeni o tom, že jméno, podoba, sláva, vlastnosti atd. Osobnosti Božství se od sebe navzájem neliší, neboť jsou absolutní. Naslouchat o Kṛṣṇovi pro ně znamená totéž jako se s Ním setkat tváří v tvář. Puruṣārtha, oddaná služba Pánu, je pro ně nejvyšším cílem lidského života a skutečným životním posláním. Impersonalisté, kteří se věnují mentálním spekulacím a nevěří v Osobnost Božství, nemají zájem naslouchat o Kṛṣṇovi. Tito lidé jsou pro prvotřídní čisté oddané Pána hodní politování. Politováníhodní impersonalisté litují ty, kteří jsou ovlivněni kvalitami nevědomosti a vášně, ale čistí oddaní Pána litují všechny, neboť obyčejní lidé i impersonalisté ztrácejí drahocenný čas v lidské podobě marnou honbou za smyslovým požitkem či mentální spekulací a vymýšlením různých teorií o cíli života.