SLOKA 36
tathāpi kīrtayāmy aṅga
yathā-mati yathā-śrutam
kīrtiṁ hareḥ svāṁ sat-kartuṁ
giram anyābhidhāsatīm
tathā—proto; api—i když; kīrtayāmi—popisuji; aṅga—ó Viduro; yathā—tolik; mati—inteligence; yathā—tolik; śrutam—slyšel; kīrtim — slávu; hareḥ—Pána; svām—vlastní; sat-kartum—očistit; giram—slova; anyābhidhā—jinak; asatīm—nečistá.
Nehledě na moji neschopnost, vše, co jsem mohl slyšet (od duchovního mistra), a vše, co jsem dokázal přijmout, popisuji nyní pro oslavu Pána čistými slovy, neboť jinak by má schopnost mluvit zůstala nečistá.
Aby se podmíněná duše mohla očistit, musí očistit své vědomí. Přítomnost vědomí dokazuje přítomnost transcendentální duše, a jakmile vědomí opustí tělo, je hmotné tělo nečinné. Vědomí tedy vnímáme prostřednictvím činností. Teorie empirických filozofů, že vědomí může zůstat nečinné, je jen důkazem jejich nedostatečného poznání. Člověk se nemá znečišťovat snahou o zastavení činností čistého vědomí. Jsou-li činnosti čistého vědomí zastaveny, vědomá živá síla se jistě zaměstná jinak, protože vědomí nemůže vydržet bez zaměstnání a utichnout ani na okamžik. Když je tělo nečinné, vědomí jedná v podobě snů. Bezvědomí je umělé; je-li vynuceno nějakým vnějším zásahem, může trvat určitou omezenou dobu, ale jakmile drogové opojení skončí a člověk procitne, vědomí opět začne dychtivě jednat.
Maitreya říká, že aby se vyhnul nečistým činnostem vědomí, snaží se popsat neomezenou slávu Pána, přestože ji není schopen popsat dokonale. Toto oslavování Pána není výsledkem nějakého výzkumu, ale pokorného naslouchání autoritě duchovního mistra. Nikdo také nedokáže zopakovat vše, co od svého duchovního mistra slyšel, ale může se upřímně snažit říci tolik, kolik je schopen. Nezáleží na tom, zda popíše Pánovu slávu plně nebo ne. Člověk se musí pokoušet zaměstnat své tělesné, mentální a slovní činnosti transcendentálním oslavováním Pána, neboť jinak tyto činnosti zůstanou necudné a nečisté. Podmíněná duše se může očistit jedině tak, že zapojí svoji mysl a slova do služby Pánu. Tridaṇḍi-sannyāsī vaiṣṇavské školy přijímá tři tyče, které vyjadřují slib sloužit Pánovi tělem, myslí a slovy, zatímco ekadaṇḍi-sannyāsī skládá slib, že splyne s Pánem. Jelikož Pán je Absolutní, není rozdíl mezi Ním a Jeho slávou. Pánova sláva, kterou opěvuje vaiṣṇavský sannyāsī, je stejně důležitá jako Samotný Pán. V tom smyslu se oddaný při opěvování Jeho slávy s Pánem sjednocuje v transcendentálním zájmu, i když věčně zůstává transcendentálním služebníkem. Toto zároveň totožné a odlišné postavení oddaného navěky očišťuje, a jeho život se tak stává dokonale úspěšným.