SLOKA 15
vidura uvāca
sañchinnaḥ saṁśayo mahyaṁ
tava sūktāsinā vibho
ubhayatrāpi bhagavan
mano me sampradhāvati
viduraḥ uvāca—Vidura řekl; sañchinnaḥ—odetnul; saṁśayaḥ—pochyby; mahyam—mně; tava—tvoje; sūkta-asinā—zbraní v podobě přesvědčivých slov; vibho—ó můj pane; ubhayatra api—o Bohu i o živé bytosti; bhagavan—ó mocný mudrci; manaḥ—mysl; me—moje; sampradhāvati — dokonale proniká.
Vidura řekl: Ó mocný mudrci, můj pane, všechny mé pochyby o Nejvyšší Osobnosti Božství a živých bytostech jsou nyní rozptýleny tvými přesvědčivými slovy. Má mysl do nich nyní dokonale proniká.
Věda o Kṛṣṇovi neboli věda o Bohu a živých bytostech je tak jemná, že se i osobnost, jakou byl Vidura, musela radit s osobami, jako byl mudrc Maitreya. Mentální spekulanti vytvářejí o věčném vztahu Pána a živé bytosti různé pochyby, ale nezvratnou skutečností je, že vztah Boha a živé bytosti je vztahem vládce a ovládaného. Pán je věčně vládce a živá bytost je věčně ovládaná. Skutečné poznání tohoto vztahu s sebou přináší oživení ztraceného vědomí této skutečnosti a prostředkem k tomuto oživení je oddaná služba Pánu. Na základě jasného pochopení získaného od autorit, jako je mudrc Maitreya, může člověk dosáhnout skutečného poznání, a upnout tak svoji zneklidněnou mysl na cestu duchovního pokroku.