SLOKA 3
krīḍāyām udyamo ’rbhasya
kāmaś cikrīḍiṣānyataḥ
svatas-tṛptasya ca kathaṁ
nivṛttasya sadānyataḥ
krīḍāyām—týkající se hry; udyamaḥ—nadšení; arbhasya—chlapců; kāmaḥ—touha; cikrīḍiṣā—chuť si hrát; anyataḥ—s dalšími chlapci; svataḥ-tṛptasya—pro toho, který je spokojený Sám v Sobě; ca—také; katham—jak; nivṛttasya—ten, který je odpoutaný; sadā—vždy; anyataḥ—jinak.
Chlapci jsou nadšení hrou s jinými hochy nebo různými zábavami, protože je povzbuzuje touha. Pán však žádnou takovou touhu nemůže mít, protože je spokojený Sám v Sobě a je vždy od všeho odpoután.
Jelikož Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je jeden jediný, nic nemůže existovat mimo Něho. Expanduje se prostřednictvím Svých energií do mnoha podob osobních a také oddělených expanzí, stejně jako se oheň expanduje prostřednictvím tepla a světla. Jelikož neexistuje nic jiného než Pán, je Jeho vztah s čímkoliv projevem Jeho vztahu se Sebou Samotným. V Bhagavad-gītě (9.4) Pán říká:
mayā tatam idaṁ sarvaṁ
jagad avyakta-mūrtinā
mat-sthāni sarva-bhūtāni
na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ
“Celý vesmírný projev je expanzí Samotného Pána v Jeho neosobním rysu. Všechny věci jsou umístěny pouze v Něm, ale On přitom není v nich.” To je vznešenost Pánovy připoutanosti a odpoutanosti. Je ke všemu připoutaný, ale zároveň je od všeho odpoután.