SLOKA 46-47
ta ete munayaḥ kṣattar
lokān sargair abhāvayan
eṣa kardama-dauhitra-
santānaḥ kathitas tava
śṛṇvataḥ śraddadhānasya
sadyaḥ pāpa-haraḥ paraḥ
prasūtiṁ mānavīṁ dakṣa
upayeme hy ajātmajaḥ
te—oni; ete—všichni; munayaḥ—velcí mudrci; kṣattaḥ—ó Viduro; lokān—tři světy; sargaiḥ—svými potomky; abhāvayan—zaplnili; eṣaḥ — toto; kardama—mudrce Kardamy; dauhitra—vnuci; santānaḥ—potomci; kathitaḥ—již zmínění; tava—tobě; śṛṇvataḥ—naslouchání; śraddadhānasya—plného víry; sadyaḥ—okamžitě; pāpa-haraḥ—zmírnění všech hříšných činností; paraḥ—velký; prasūtim—s Prasūti; mānavīm—dcerou Manua; dakṣaḥ—král Dakṣa; upayeme—oženil se; hi—jistě; aja-ātmajaḥ—syn Brahmy.
Můj milý Viduro, obyvatelstvo vesmíru se rozrostlo prostřednictvím potomků těchto mudrců a Kardamových dcer. Každý, kdo si s vírou vyslechne popis této dynastie, se zbaví následků všech hříchů. Prasūti, další z Manuových dcer, se provdala za syna Brahmy, který se jmenoval Dakṣa.