SLOKA 1
maitreya uvāca
prajāpater duhitaraṁ
śiśumārasya vai dhruvaḥ
upayeme bhramiṁ nāma
tat-sutau kalpa-vatsarau
maitreyaḥ uvāca—velký mudrc Maitreya pokračoval; prajāpateḥ—Prajāpatiho; duhitaram—dceru; śiśumārasya—Śiśumāry; vai—jistě; dhruvaḥ—Dhruva Mahārāja; upayeme—pojal za ženu; bhramim—Bhrami; nāma—jménem; tat-sutau—její synové; kalpa—Kalpa; vatsarau—Vatsara.
Velký mudrc Maitreya řekl: Drahý Viduro, poté se Dhruva Mahārāja oženil s Bhrami, dcerou Prajāpatiho Śiśumāry, a narodili se jim dva synové, Kalpa a Vatsara.
Je zřejmé, že se Dhruva Mahārāja oženil poté, co se stal králem a co jeho otec odešel do lesa, aby se věnoval seberealizaci. V této souvislosti je velice důležité si všimnout jedné věci. Vzhledem k tomu, že Mahārāja Uttānapāda svého syna velmi miloval a povinností otce je oženit syny a vdát dcery co nejdříve, může vyvstat otázka: “Proč tedy neoženil svého syna ještě před tím, než odešel z domova?” Odpovědí je, že Mahārāja Uttānapāda byl rājarṣi, svatý král. Ačkoliv byl zaneprázdněn politikou a vládními povinnostmi, velice usiloval o seberealizaci. Jakmile tedy viděl, že Dhruva Mahārāja je dostatečně připravený ujmout se vlády, využil příležitosti odejít stejně jako jeho syn, který beze strachu odešel z domova za účelem seberealizace již v pěti letech. Na takových vzácných případech můžeme vidět, že duchovní realizace je důležitější než všechny jiné důležité činnosti. Mahārāja Uttānapāda věděl velmi dobře, že oženit svého syna Dhruvu Mahārāje není tak důležité, aby tomu dal přednost před odchodem do lesa a seberealizací.