No edit permissions for Čeština

KAPITOLA DESÁTÁ

Dhruva Mahārāja bojuje s Yakṣi

SLOKA 1: Velký mudrc Maitreya řekl: Drahý Viduro, poté se Dhruva Mahārāja oženil s Bhrami, dcerou Prajāpatiho Śiśumāry, a narodili se jim dva synové, Kalpa a Vatsara.

SLOKA 2: Udatný Dhruva Mahārāja měl ještě další manželku, která se jmenovala Ilā a byla dcerou poloboha Vāyua. S ní počal syna Utkalu a také překrásnou dceru.

SLOKA 3: Uttama, mladší bratr Dhruvy Mahārāje, který byl stále ještě svobodný, se jednoho dne vypravil na lov a v Himalájích ho zabil mocný Yakṣa. Jeho matka Suruci se vydala cestou svého syna (také zemřela).

SLOKA 4: Když se Dhruva Mahārāja doslechl, že jeho bratra Uttamu zabili v Himalájích Yakṣové, zaplavil ho nářek a hněv. Usedl na svůj vůz a rozjel se dobýt vítězství nad městem Yakṣů, zvaným Alakāpurī.

SLOKA 5: Dhruva Mahārāja se vydal do severní části himalájského pohoří, kde v údolí spatřil město plné strašidelných bytostí, stoupenců Pána Śivy.

SLOKA 6: Maitreya pokračoval: Můj drahý Viduro, když Dhruva Mahārāja dospěl k Alakāpurī, zatroubil na svou lasturu. Zvuk se šířil celou oblohou a rozléhal se do všech stran. Manželky Yakṣů se velice vyděsily a jejich oči byly plné úzkosti.

SLOKA 7: Ó udatný Viduro, mocní hrdinové Yakṣů nesnesli pronikavý zvuk jeho lastury. Vyřítili se z města a se zbraněmi v rukách na Dhruvu zaútočili.

SLOKA 8: Dhruva Mahārāja, slavný vozataj a velký lučištník, je začal zabíjet tak, že na ně střílel vždy tři šípy najednou.

SLOKA 9: Když stateční Yakṣové viděli, že mohou všichni do jednoho přijít o hlavu, uvědomili si své nebezpečné postavení a usoudili, že jejich porážka je nevyhnutelná. Přesto však jako hrdinové chválili Dhruvovy činy.

SLOKA 10: Podobně jako hadi nesnesou, když na ně někdo šlápne, Yakṣové nemohli snést úžasnou chrabrost Dhruvy Mahārāje. Začali po něm střílet dvakrát tolik šípů — každý šest najednou — a dali tak velmi udatně najevo svou sílu.

SLOKA 11-12: Armádu Yakṣů tvořilo 130 000 mocných, rozzuřených bojovníků, toužících překazit úžasné činy Dhruvy Mahārāje. Plnou silou proto Mahārāje Dhruvu, jeho vůz i vozataje zasypávali různými druhy opeřených šípů, železnými tyčemi (parigha), meči (nistriṁśa), trojzubci (prāsaśūla), kopími (paraśvadha), píkami (śakti), oštěpy (ṛṣṭi) a zbraněmi bhuśuṇḍī.

SLOKA 13: Nepřetržitý příval zbraní Dhruvu Mahārāje úplně zakryl, podobně jako vytrvalý déšť zaplaví celou horu.

SLOKA 14: Všichni Siddhové z vyšších planetárních systémů pozorovali bitvu z nebe, a když viděli, jak Dhruvu Mahārāje zaplavily nepřátelské šípy, křičeli: “Manuův vnuk Dhruva je ztracen!” Bědovali, že Dhruva Mahārāja, který se podobal slunci, nyní zapadl do oceánu Yakṣů.

SLOKA 15: Yakṣové byli nadšení dočasným vítězstvím a již začali vykřikovat, že Dhruvu Mahārāje porazili, když tu se Dhruvův vůz znovu objevil, jako když se slunce vynoří z mlhy.

SLOKA 16: Dhruvovy šípy svištěly vzduchem za hrozivého drnčení tětivy jeho luku a způsobovaly nářek v srdcích nepřátel. Nepřetržitý proud šípů roztříštil všechny jejich zbraně na kusy, tak jako vítr rozhání mraky po nebi.

SLOKA 17: Ostré šípy z luku Dhruvy Mahārāje pronikaly štíty a těly nepřátel jako blesky, jimiž král nebes rozbíjí celé hory.

SLOKA 18-19: Velký mudrc Maitreya pokračoval: Můj milý Viduro, hlavy těch, které Dhruva Mahārāja rozsekal svými šípy, byly krásně ozdobené náušnicemi a turbany, jejich stehna se podobala zlatým palmám, na pažích měli zlaté náramky a pásky a na hlavách drahocenné pozlacené helmice. Všechny tyto ozdoby ležící na bojišti byly velice přitažlivé a zmátly by mysl mnohého hrdiny.

SLOKA 20: Zbylí Yakṣové, kteří nějakým způsobem přežili, měli údy rozsekané šípy velkého válečníka Dhruvy Mahārāje. Začali proto utíkat jako sloni poražení lvem.

SLOKA 21: Dhruva Mahārāja, nejlepší z lidských bytostí, viděl, že na velkém bojišti už nezůstal jediný bojeschopný nepřítel, a chtěl proto vstoupit do města Alakāpurī. Předtím si však pomyslel: “Nikdo neví, co mají mystičtí Yakṣové v plánu.”

SLOKA 22: Když Dhruva Mahārāja, pochybující o svých mystických nepřátelích, hovořil se svým vozatajem, uslyšeli strašlivé dunění podobné vlnobití oceánu a vzápětí se na ně ze všech stran začala valit obrovská písečná bouře.

SLOKA 23: Nebe se během okamžiku zatáhlo těžkými mraky, bylo slyšet hrozivé hřmění, oblohu protínaly oslňující elektrické blesky a zemi začal bičovat silný déšť.

SLOKA 24: Můj drahý Viduro, jenž jsi bez chyb, tento déšť obsahoval krev, sliz, hnis, výkaly, moč, morek a také trupy různých těl. To vše padalo z oblohy před Dhruvu Mahārāje.

SLOKA 25: Potom se na nebi objevila velká hora a ze všech stran začaly přilétat kroupy společně s oštěpy, kyji, meči, železnými tyčemi a obrovskými balvany.

SLOKA 26: Dhruva Mahārāja také viděl mnoho velkých hadů se zlověstnýma očima, jak chrlí oheň a chtějí ho pozřít. Následovaly je hordy šílených slonů, lvů a tygrů.

SLOKA 27: Poté se před ním objevilo rozbouřené moře se zpěněnými vlnami, vydávající ohlušující dunivé zvuky, jako kdyby nastal čas zničení celého světa.

SLOKA 28: Démonští Yakṣové mají odpornou povahu a svou démonskou silou iluze dokáží vytvořit mnohé podivné jevy, aby zastrašili každého, kdo je méně inteligentní.

SLOKA 29: Když velcí mudrci slyšeli, že Dhruvu Mahārāje zaskočily mystické triky démonů, okamžitě se shromáždili, aby ho povzbudili.

SLOKA 30: Mudrci pravili: Drahý Dhruvo, synu krále Uttānapādy, nechť Osobnost Božství, Nejvyšší Pán Śārṅgadhanvā, který zbavuje Své oddané neštěstí, zabije všechny nepřátele, jež tě ohrožují. Svaté jméno Pána má stejnou moc jako Pán Samotný, a pouhé jeho zpívání a poslouchání proto může lehce zachránit mnoho lidí před hroznou smrtí. Tímto způsobem jsou zachráněni oddaní.

« Previous Next »