SLOKA 18-19
bhallaiḥ sañchidyamānānāṁ
śirobhiś cāru-kuṇḍalaiḥ
ūrubhir hema-tālābhair
dorbhir valaya-valgubhiḥ
hāra-keyūra-mukuṭair
uṣṇīṣaiś ca mahā-dhanaiḥ
āstṛtās tā raṇa-bhuvo
rejur vīra-mano-harāḥ
bhallaiḥ—jeho šípy; sañchidyamānānām—rozsekaných Yakṣů; śirobhiḥ—hlavami; cāru—krásnými; kuṇḍalaiḥ—náušnicemi; ūrubhiḥ—stehny; hema-tālābhaiḥ—jako zlaté palmy; dorbhiḥ—pažemi; valaya-valgubhiḥ—s krásnými náramky; hāra—girlandami; keyūra—ozdoby na pažích; mukuṭaiḥ—a helmice; uṣṇīṣaiḥ—turbany; ca—také; mahā-dhanaiḥ — drahocenné; āstṛtāḥ—pokrývaly; tāḥ—ty; raṇa-bhuvaḥ—bojiště; rejuḥ — třpytily se; vīra—hrdinů; manaḥ-harāḥ—mátly mysl.
Velký mudrc Maitreya pokračoval: Můj milý Viduro, hlavy těch, které Dhruva Mahārāja rozsekal svými šípy, byly krásně ozdobené náušnicemi a turbany, jejich stehna se podobala zlatým palmám, na pažích měli zlaté náramky a pásky a na hlavách drahocenné pozlacené helmice. Všechny tyto ozdoby ležící na bojišti byly velice přitažlivé a zmátly by mysl mnohého hrdiny.
V dávných dobách se bojovníci před bitvou bohatě zdobili zlatem a měli také turbany a pozlacené helmice. Když byli v boji zabiti, veškeré zlato se stávalo kořistí vítězů. Smrt nepřítele tedy přinášela hrdinům bitevního pole značný finanční zisk.