SLOKA 5
sa tān pṛṣatkair abhidhāvato mṛdhe
nikṛtta-bāhūru-śirodharodarān
nināya lokaṁ param arka-maṇḍalaṁ
vrajanti nirbhidya yam ūrdhva-retasaḥ
saḥ—on (Dhruva Mahārāja); tān—všechny Yakṣi; pṛṣatkaiḥ—svými šípy; abhidhāvataḥ—kteří se blížili; mṛdhe—na bojišti; nikṛtta—oddělené; bāhu—paže; ūru—stehna; śiraḥ-dhara—krky; udarān—břicha; nināya—poslal; lokam—na planetu; param—nejvyšší; arka-maṇḍalam—planeta Slunce; vrajanti—jdou; nirbhidya—probodávající; yam—na kterou; ūrdhva-retasaḥ—ti, kdo nikdy nevypustí semeno.
Jakmile Dhruva Mahārāja viděl blížící se Yakṣi, okamžitě je svými šípy rozsekal na kusy. Když jejich paže, nohy a hlavy takto oddělil od trupů, poslal je všechny na planetární systém nad Sluncem, kam se mohou dostat jen prvotřídní brahmacārīni, kteří nikdy nevypustili semeno.
Neoddaní mají velké štěstí, když je zabije Pán nebo Jeho oddaní. Yakṣové, které Dhruva pozabíjel, se dostali na planety, kam mohou vstoupit jen brahmacārīni, kteří nikdy nevypustili své semeno. Neosobní jñānī a démoni, které zabije Pán nebo Jeho oddaný, se dostanou na Brahmaloku neboli Satyaloku, což je planetární systém, který je ještě výše než Slunce. Zabíjení tedy není vždy jen zlé. Být zabit Nejvyšším Pánem, Jeho oddaným nebo ve velké oběti je prospěšné. Takzvané nenásilí na hmotné úrovni je ve srovnání se zabíjením, které vykonává Nejvyšší Pán nebo Jeho oddaní, zcela bezvýznamné. I král nebo vláda mohou odsoudit vraha k trestu smrti, a tento čin bude pro jeho dobro, neboť ho může zbavit všech hříšných reakcí.
Slovo ūrdhva-retasaḥ — brahmacārīni, kteří nikdy nevypustili semeno — je velmi důležité. Celibát má neuvěřitelnou moc, neboť pokud nikdy nevypustíme své semeno, dostaneme se po smrti na Satyaloku, a to i bez vykonávání askeze a obřadů předepsaných ve Vedách. Sex je příčinou všeho utrpení v tomto hmotném světě, a proto je ve védské civilizaci omezen na minimum. Ze všech členů společenské struktury je dovolen pouze gṛhasthům, a to jen v omezené míře. Ostatní se ho zcela zříkají. Zvláště v tomto věku si lidé neuvědomují, jak je cenné, když muž nevypouští své semeno. Proto zůstávají různým způsobem zapleteni do hmotných kvalit a trpí v boji o svou existenci. Slovo ūrdhva-retasaḥ se zvláště vztahuje na māyāvādské sannyāsīny, kteří dodržují velice přísné zásady askeze. Pán však v Bhagavad-gītě (8.16) říká, že i když se někdo dostane až na Brahmaloku, bude se muset znovu vrátit zpět (ābrahma-bhuvanāl lokāḥ punar āvartino 'rjuna). Skutečného osvobození, mukti, lze tedy dosáhnout jedině oddanou službou, neboť tak se lze dostat nad Brahmaloku, do duchovního světa, odkud se nikdo nemusí vracet. Māyāvādští sannyāsīni jsou pyšní na své osvobození, ale skutečné osvobození je možné pouze ve spojení s Nejvyšším Pánem prostřednictvím oddané služby. Je řečeno: hariṁ vinā na sṛtiṁ taranti — nikdo nemůže být osvobozen bez milosti Kṛṣṇy.