SLOKA 15
manyamāna idaṁ viśvaṁ
māyā-racitam ātmani
avidyā-racita-svapna-
gandharva-nagaropamam
manyamānaḥ—uvědomil si; idam—tento; viśvam—vesmír; māyā — vnější energií; racitam—vytvořený; ātmani—živou bytost; avidyā—iluzí; racita—vytvořený; svapna—sen; gandharva-nagara—přelud; upamam — jako.
Śrīla Dhruva Mahārāja si uvědomil, že tento vesmírný projev mate živou bytost stejně jako sen nebo přelud, neboť je stvořením iluzorní, vnější energie Nejvyššího Pána.
V hlubokém lese se nám někdy zdá, že vidíme velké paláce a krásná města. Této iluzi se říká gandharva-nagara. Také ve snech si představujeme mnoho neskutečných věcí. Seberealizovaná duše, oddaný Pána, si uvědomuje, že tento hmotný vesmírný projev není ničím jiným než dočasnou, iluzorní představou, která se zdá být opravdová. Vesmír je jako přelud nebo stín. Za tímto stínovým výtvorem je však skutečnost, realita duchovního světa. Oddaného zajímá duchovního svět, a ne jeho stín. Oddaný, který realizoval nejvyšší pravdu, nemá zájem o její dočasný stín. To potvrzuje Bhagavad-gītā: paraṁ dṛṣṭvā nivartate.