SLOKA 39
sa bāla eva puruṣo
mātāmaham anuvrataḥ
adharmāṁśodbhavaṁ mṛtyuṁ
tenābhavad adhārmikaḥ
saḥ—to; bālaḥ—dítě; eva—jistě; puruṣaḥ—mužského rodu; mātā-maham—děd z matčiny strany; anuvrataḥ—stoupenec; adharma—bezbožnosti; aṁśa—z části; udbhavam—který se zjevil; mṛtyum—smrt; tena—tímto; abhavat—stal se; adhārmikaḥ—bezbožný.
Tento chlapec se narodil zčásti v dynastii bezbožnosti. Jeho děd byla zosobněná smrt a hoch vyrůstal k jeho obrazu, takže se stal naprosto bezbožnou osobou.
Sunīthā, matka dítěte, byla dcerou zosobněné smrti. Dcera obvykle získává vlastnosti svého otce a syn získává vlastnosti matky. Podle axiomatické pravdy, že když se dvě věci rovnají třetí, rovnají se i jedna druhé, následovalo dítě krále Aṅgy svého děda z matčiny strany. Podle smṛti-śāstry dítě obvykle následuje zásady rodu svého strýce z matčiny strany. Narāṇāṁ mātula-karma znamená, že dítě obvykle přejímá vlastnosti členů rodiny své matky. Je-li matčina rodina zkažená a hříšná, dítě se stává obětí těchto vlastností, třebaže se narodí dobrému otci. Ve védské civilizaci se proto manželství uzavírá na základě posouzení rodin, ze kterých chlapec a dívka pocházejí. Je-li jejich spojení podle astrologických výpočtů dokonalé, jsou spolu oddáni. Někdy se ovšem stane, že dojde k chybě, a rodinný život se potom změní v utrpení.
Ukazuje se, že Sunīthā jakožto dcera zosobněné smrti nebyla králi Aṅgovi ideální manželkou. Někdy Pán Svému oddanému připraví nešťastné manželství, aby se oddaný díky rodinné situaci postupně odpoutal od manželky a domova a dělal pokrok v oddané službě. Přestože byl král Aṅga zbožný oddaný, řízením Nejvyšší Osobnosti Božství dostal špatnou manželku Sunīthu a později zlého syna Venu. Výsledkem toho však bylo, že se zcela vyprostil z pout rodinného života a odešel z domova, aby se vrátil zpátky k Bohu.