SLOKA 20
vijñāya śāpaṁ giriśānugāgraṇīr
nandīśvaro roṣa-kaṣāya-dūṣitaḥ
dakṣāya śāpaṁ visasarja dāruṇaṁ
ye cānvamodaṁs tad-avācyatāṁ dvijāḥ
vijñāya—uvědomil si; śāpam—prokletí; giriśa—Śivy; anuga-agraṇīḥ—jeden z hlavních společníků; nandīśvaraḥ—Nandīśvara; roṣa—hněv; kaṣāya—rudý; dūṣitaḥ—zaslepený; dakṣāya—na Dakṣu; śāpam—kletbu; visasarja—uvalil; dāruṇam—tvrdou; ye—kdo; ca—a; anvamodan—toleroval; tat-avācyatām—prokletí Śivy; dvijāḥ—brāhmaṇové.
Když Nandīśvara, jeden ze Śivových hlavních společníků, uslyšel tuto kletbu proti Pánu Śivovi, velice se rozzlobil. S očima rudýma hněvem se připravil proklít nejen Dakṣu, ale i všechny přítomné brāhmaṇy, kteří nečinně přihlíželi, jak Dakṣa proklel Śivu tvrdými slovy.
Mezi některými méně pokročilými vaiṣṇavy a śivaisty existuje vleklý spor. Když Dakṣa hrubými slovy proklel Pána Śivu, někteří z přítomných brāhmaṇů se možná v duchu radovali, neboť určití brāhmaṇové nemají Pána Śivu příliš v oblibě. Neznají totiž jeho postavení. Nandīśvara se prokletím Pána Śivy cítil dotčený, ale nenásledoval Śivův příklad. Pán Śiva byl také přítomný a také mohl Dakṣu proklít, ale mlčel a Dakṣovo jednání toleroval. Nandīśvara, jeho stoupenec, ho však tolerovat nedokázal. Jako věrný následovník svého pána měl samozřejmě právo se ho zastat, ale neměl proklínat přítomné brāhmaṇy. Celá záležitost se natolik zkomplikovala, že ti, kteří nebyli dostatečně silní, zapomněli na své postavení, a tak se ve velkém shromáždění strhla vlna vzájemného proklínání. Materiální podmínky tohoto světa jsou natolik nestálé, že i osobnosti, jako je Nandīśvara, Dakṣa a mnozí přítomní brāhmaṇové, se nakazily atmosférou hněvu.