SLOKA 25
sa uttamaśloka mahan-mukha-cyuto
bhavat-padāmbhoja-sudhā kaṇānilaḥ
smṛtiṁ punar vismṛta-tattva-vartmanāṁ
kuyogināṁ no vitaraty alaṁ varaiḥ
saḥ—ten; uttama-śloka—ó Pane, chválený vybranými verši; mahat—velkých oddaných; mukha-cyutaḥ—předávané z úst; bhavat—Tvých; pada-ambhoja—z lotosových nohou; sudhā—nektaru; kaṇa—částečky; anilaḥ—chladivý vánek; smṛtim—vzpomenutí; punaḥ—opět; vismṛta—zapomenuté; tattva—k pravdě; vartmanām—těch, kteří jsou na cestě; ku-yoginām—těch, kdo se nezapojují do oddané služby; naḥ—nás; vitarati—navrací; alam—zbytečná; varaiḥ—jiná požehnání.
Můj drahý Pane, jsi opěvován vybranými verši, které pronášejí velké osobnosti. Takové oslavování Tvých lotosových nohou se podobá částečkám šafránu. Když transcendentální vibrace z úst velkých oddaných přináší vůni šafránového prachu z Tvých lotosových nohou, zapomnětlivá živá bytost si postupně vzpomíná na svůj věčný vztah s Tebou. Oddaní tak krok za krokem docházejí ke správnému závěru o hodnotě života. Můj drahý Pane, nepotřebuji proto žádné jiné požehnání než možnost naslouchat slovům z úst Tvého čistého oddaného.
Minulý verš vysvětluje, že oslavování Pána je třeba naslouchat od čistého oddaného. To je dále vysvětleno zde. Transcendentální vibrace z úst čistého oddaného je tak mocná, že může oživit vzpomínky živé bytosti na její věčný vztah s Nejvyšší Osobností Božství. V hmotné existenci jsme pod vlivem iluzorní māyi téměř zapomněli na svůj věčný vztah s Pánem, stejně jako člověk zapomíná na své povinnosti, když hluboce spí. Ve Vedách je řečeno, že každý z nás spí pod vlivem māyi. Musíme se z tohoto spánku probudit a zapojit se do správné služby, neboť tak můžeme náležitě využít možností této lidské životní podoby. Jak stojí v písni Ṭhākura Bhaktivinoda, Pán Caitanya říká: jīva jāga, jīva jāga. Pán žádá každou spící živou bytost, aby vstala a zaměstnala se oddanou službou, jelikož tím může naplnit své poslání v této lidské životní podobě. Tento probouzející hlas přichází skrze ústa čistého oddaného.
Čistý oddaný, který neustále slouží Pánu, přijímá útočiště u Jeho lotosových nohou, a proto je v přímém styku s šafránovými částečkami milosti, které pokrývají lotosové nohy Pána. I když může hlas čistého oddaného připomínat zvuk tohoto hmotného nebe, duchovně je velice mocný, neboť se dotýká částeček šafránového prachu na lotosových nohách Pána. Jakmile spící živá bytost zaslechne mocný hlas čistého oddaného, ihned si vzpomene na svůj věčný vztah s Pánem, přestože do té doby žila v naprostém zapomenutí.
Pro podmíněnou duši je tedy velice důležité naslouchat slovům z úst čistého oddaného, který se zcela odevzdal lotosovým nohám Pána a je prostý jakékoliv hmotné touhy, spekulativního poznání či znečištění kvalitami hmotné přírody. Každý z nás je kuyogī, protože sloužíme tomuto hmotnému světu a zapomínáme, že máme věčný vztah s Pánem jakožto Jeho milující služebníci. Naší povinností je povznést se z úrovně kuyogy a stát se suyogīny, dokonalými mystiky. Proces naslouchání čistému oddanému doporučují všechna védská písma a zvláště Pán Caitanya Mahāprabhu. Člověk může zůstat ve svém životním postavení — nezáleží na tom, jaké je — ale bude-li naslouchat čistému oddanému, postupně pochopí svůj vztah k Pánu, a začne Mu proto s láskou sloužit. To bude znamenat naprostou dokonalost jeho života. Tento proces naslouchání slovům z úst čistého oddaného je tedy velice důležitý pro pokrok v duchovním porozumění.